Antonín Bradáč

Antonín Bradáč

Odehrál ve slávistickém dresu 195 ligových zápasů, dal 95 ligových gólů a v reprezentačním dresu odehrál 6 mezistátních utkání.

Jedním z hráčů Slavie, který se přiblížil na dosah vytoužené hranici 100 gólů, byl Antonín Bradáč.

Zatímco jeho bratr Vojta začínal v žižkovské Viktorce, zahajoval Toník svou činnost ve vinohradském Rapidu. Již jako dorostenec naznačoval, že z něho bude ještě úspěšnější fotbalista než Vojta. Měl před ním výhodu, že byl univerzálním hráčem a mohl, kromě v brance, hrát úspěšně na kterémkoliv místě, což řadu let prokazoval. Již jako dorostenec se stal dorosteneckým reprezentantem Prahy i Československa.

Později patřil k nejlepším střelcům, a tak se brzy stal předmětem zájmu firemního klubu Rolný Prostějov, který v moravskoslezské divizi patřil ke špičce s nadějí vybojovat si první ligu.

21. Ledna 1940 reprezentoval Moravu proti mužstvu Čech, a i když jeho mužstvo prohrálo 1:3, ukázal se v nejlepším světle. Dal tak podnět k debatám, proč nehraje v Praze. A tak byl vyslán do Prostějova jeho starší bratr Vojta, aby se přičinil o brzký návrat mladšího Tondy do Prahy – do Slavie. A Vojta Toníka skutečně umluvil a splnila se jeho předpověď, že ve Slavii budou hrát bratři Bradáčové spolu.

První ligový zápas se hrál a prvou ligovou branku dosáhl dne 1. 9. 1940 v zápase proti SK Baťa Zlín – výsledek 12:1.

100. ligový zápas se uskutečnil dne 19. 10. 1946 proti Sk Židenice s výsledkem 5:2.

Poslední – 195. Ligový zápas odehrál dne 21. 4. 1951 proti ATK – výsledek 2:3.

50. ligový gól dosáhl v utkání proti AFK Bohemians (8:1) hraném dne 13. 10. 1946

Svůj poslední ligový gól vsítil Čechii Karlín dne 3. 12. 1950 v zápase, který skončil výsledkem 3:3.

Stejně jako jeho straší bratr Vojta působil ve Slavii celkem 12 ligových sezón, sehrál celkem 195 ligových zápasů a byla autorem 95 ligových branek. Po skončení své fotbalové kariéry ve Slavii přestoupil do Slavoje Žižkov, který jako hrající trenér přivedl postupně až do druhé ligy.

Československo reprezentoval celkem v 8 mezistátních zápasech, první sehrál 9. 5. 1946 v Praze proti mužstvu Jugoslávie, ve kterém jsme byli poraženi 0:2 a poslední, osmé, sehrál dne 28. 8. 1948 v Sofii proti Bulharsku, ve kterém Československo podlehlo 0:1.

Vávra, J. Slávistický poločas, 1977