Ben Barek a Bican (1947)
časopis Ruch, 1947

Ben Barek a Bican (1947)

upravil Daniel Markvart by upravil Daniel Markvart
Fotbal

Dva hráči, na kterých ležela odpovědnost při utkání Praha-Paříž.


Bican vyhrál, protože s ním hrálo celé mužstvo. Barek zůstal osamocen a jeho snaha vyzněla naprázdno. Přes to se oba ukázali jako dokonalí sportovci.

Skvělý začátek


Vstup do letošní footballové sezóny je skutečně mnohoslibný. Mužstvo Prahy porazilo na hřišti Sparty representační mužstvo Paříže, s kterým svádělo vždy tuhé boje, často neúspěšné. O tom svědčí i fakt, že jsme k utkání nastoupili s pasivním poměrem branek 10:12 v součtu všech zápasů. Nedělní utkání přineslo tedy zvrat co se týče tradice i score. A ještě něco ukázal: podstatné zlepšení hry našeho útoku, chuť všech hráčů do hry a drtivou převahu v prvním poločase.


Žlutočervení domácí se často zasloužili o potlesk na otevřené scéně. Byl to zvláště Vlasta Kopecký, který zahrál jako ve dnech své největší slávy. Vedle něj vyrostl Pešek ve skvělé křídlo a nezištný Bican se zasloužil o většinu branek. Někdy až svou nezištnost trochu přeháněl. Napravo vynechával chvílemi Plánický, takže Kokštejn na křídle měl stiženou posici. Také celá záloha hrála dobře. Všichni hráči si drželi své přidělence a Tonda Bradáč se zle potýkal s černou perlou Ben Barkem. Senecký se zasloužil o nejkrásnější branku zápasu, bohužel, míč vytahoval ze své sítě Horák. Na Horákově místě mohl-zvláště v prvním poločase-hrát kterýkoliv divisní hráč. Tak málo práce náš brankář už neměl dávno.

View the embedded image gallery online at:
https://sportantique.cz/ben-barek-bican-1947#sigProId470f1de9a4

Náš modrý soupeř rozčaroval. V tomto spojení se naskýtá dokonce otázka, nezhýčká-li úspěch naše representanty. Vždyť místo obávaného soupeře jsme viděli zoufale a bezradně pobíhající houf hráčů, který se závistí sledoval plynulou kombinaci hráčů Prahy. Teprve druhý poločas přinesl hře vyrovnání, protěže naši se prudkým nástupem hodně vyčerpali. Srdečně přivítaný Ben Barek na všechno nestačil. Snažil se, chvílemi hrál levou spojku a hned se zase zatoulal na pravého halva., ale na jednom místě pomohl a na druhém chyběl. Je skutečně perfektním fotbalistou, ovládající míč s virtuositou žonglera (stejně jako Kopecký) a má velkou výhodu v kočičí pružnosti a mrštnosti.

Vídeňský soudce Beránek udržel utkání-ostatně vzorně slušné- do posledního okamžiku a svým objektivním rozhodováním si vynutil respekt nejen hráčů, ale i bariér. Obecenstvo, kterého se sešlo na padesát tisíc, bylo samozřejmě spokojeno. Už hodně dávno si nemohlo zakřičet tak důkladně a radostně jako v neděli. A tak v dobré pohodě si vzpomnělo na klasické a „původně domácí“ Hej-rup! Při výkopu francouzského brankáře.

Začátek byl učiněn-a byl dobrý.



pro blog sport antique sepsalČasopis Ruch, ročník II. Číslo 16. 1947

nakoupit na fanzone.cz Mince a paltidla na FANZONE
(1 Hlasovat)
Přečteno 699 krát
Označeno v :