Olympic

Olympic

Středověk se o znovuzrození olympijských her nezajímal. Až v roce 1852 přišel berlínský profesor Ernst Curtius s myšlenkou vykopávek ve starověkém Olympu. Dlouhá léta hledal podporu svých myšlenek, a tak k realizace celé věci mohl přikročit až v letech 1875-1881. Zde zakřesala I první myšlenka oživení starověkých olympijských her. Curtisovou myšlenku přivedl k životu francouzský baron Pierre de Coubertin. Vrozená láska ke sportu ho přivedla k myšlence, jak nahradit hazardní hry ušlechtilým zápolením. Dospěl k závěrům, že čestný sportovní boj může upevňovat I přátelství mezi národy. Na kongresu atletického sportu v roce 1892 v Paříži navrhnul Coubertin oživení starověkých olympijských her. Střetl se s neporozuměním a výsměchem, ale své myšlenky se nevzdal. Znovu přišel s tímto návrhem na kongresu o dva roky později. Neúnavný Coubertin dosáhl souhlasu! Kongres jmenoval výbor, založený ze zástupců dvou 14 států, který měl první hry připravit. Všichni se zavázali, že se vynasnaží, aby sportovní boje charakterizovali šlechetnost a rytířskost. Po dlouhém spánku, po 1303roční přestávce olympijské hry opět ožily k nové slávě a staly se významným mezníkem v dorozumění a přátelství lidí všech ras a národů světa.

Love Story

by

Letní olympijské hry v roce 1956 se prvně v historii konaly „u protinožců“, v australském Melbourne. Proto se také uskutečnily v nezvyklém termínu – koncem listopadu a počátkem prosince.

Číst dál...

Splněné předsevzetí Marka Spitze

by

Letní olympijské hry v Mnichově v roce 1972 byly jubilejní dvacáté. V mnoha ohledech překonaly všechny, které jim předcházely. Zúčastnilo se jich do té doby nejvíce zemí, nejvíce závodníků a o medaile se bojovalo v největším počtu sportů i disciplín.

Číst dál...