Bohemians 3. díl

Bohemians ČKD Praha, 1967 by Bohemians ČKD Praha, 1967
Fotbal

Středočeská první liga začala v té době konsolidovat a stala pravidelnou soutěží.

A už jsou tu první vlaštovky z venkova, které chtějí měřit své síly v pravidelné soutěži s pražskou elitou. První jsou fotbalisté SK Kladno, po nich Teplitzer FK, Viktoria a SK. Na venkově se stále hraje pohárová soutěž o amatérského mistral Čech, mohutný růst kopané je zaznamenán na Slovensku a návštěvy na kopanou neustále stoupají. A protože má československá kopaná po světě skvělý zvuk, zejména zásluhou úspěšných mezistátních utkání předních mužstev (na nich se podílejí i fotbalisté AFK Bohemians). Dochází konečně v roce 1934 k utvoření oficiální soutěže. I. ligy. A v té nemohou fotbalisté AFK Bohemians chybět.


Je to stejně paradox. Ve slavném boji v Římě získává naše kopaná ve finále mistrovství světa 1934 stříbrné medaile, a teprve od té doby ročníkem 1934/1935 se u nás začíná hrát celostátní soutěž.

Stadionek, který ležel za továrnami Waldeskou a Heliovkou, už zdaleka nestačí a nelíbí se ani škvára na ploše hřiště. Rok 1930 se stal kritickým. Tehdy se při zápase se Spartou vměstnalo do ochozů na šest tisíc diváků a bariéry nevydržely. Spadla i ohrada a vedení AFK Bohemians bylo postaveno před nesnadný úkol: buď celý stadionek obnovit, anebo hledat místo pro nový, větší stadion. Nakonec má hlavní slovo městská správa: provádí regulaci celých Vršovic a ohrada i hřiště vršovických fotbalistů budou z mapy Prahy vymazány.


Bohemians však dostávají náhradou místo na břehu regulovaného potoka Botiče a už za dva roky slavnostně otevírají nový stadion, Stojí na svém místě dosud. Malá skromná dřevěná tribunka přetrvala věky, přetrvali generace vynikajících fotbalistů.

Zahajovací utkání 27. Března 1932 – to byla velká sláva. Na zápas Bohemians – Slavia přišlo 10 000 diváků, viděli vynikající kopanou i vítězství slávistů v poměru 4:1. (Za první brankou vstřelenou na novém stadionu byla prémie – zlaté hodinky. Získal je internacionál Franci Svoboda v dresu Slavie.) A hned v letních měsících přinášejí fotbalisté Bohemians novému stadionu krásný dar: třetí místo v ligové tabulce, hned za Spartou a Slavií. Nechávají za sebou plzeňskou Viktorii, žižkovskou Viktorii, teplický FC, fotbalisty z Náchoda i Kladeňáky.


Pro národní mužstvo museli jeho stavitelé počítat nejen se slávisty a sparťany, ale i s hráči Bohemians, a dokonce i s mimopražskými fotbalisty. Už v letech 1925-1927 byl soustavně povoláván do reprezentace pravý křídelní útočník klokanů Wimmer a vedle si několikrát zahrál i tehdy nejlepší hráč Bohemians Jenda Knížek. V roce 1927 doznívá sláva Josefa Čapka i Jožky Silného a svazoví kapitáni se musí ohlížet po novém středním útočníkovi. Mezi slávisty a sparťany přichází do středu reprezentačního útoku Káša Bejbl. Vždy nažehlený (dokonce musí mít i “puky” na trenýrkách), s krásnými kudrnatými vlasy, idol všech vršovických kluků. Vynikající Technik, který si velmi dobře rozumně zejména s Tondou Pučem, Franci Svobodou a Jožkou Silným. Tato čtveřice se dělila v reprezentaci o branky. Například v utkání s Maďarskem (23. Září 1928) jsme tehdy v Praze udělili slavnému čardášovskému týmu lekci 6:1: Káša Bejbl exceloval. Sám dal dvě branky, na další dvě nahrál Pučovi a Káďoví. O pár týdnů později, v desátém výročí republiky, hrála v Praze Jugoslávie. Velká sláva, velká kopaná, velký výsledek – 7:1. Bejbl, Silný a Puč dali pod dvou brankách.


View the embedded image gallery online at:
https://sportantique.cz/bohemians-3-dil#sigProId97fb2cef0e

Když to potom v jedenatřicátém roce našim reprezentačním útočníkům moc nešlo, povolali do středu útoku Bejbla. Přijeli k nám Švýcaři – a odjeli s porážkou 3:7. Tři branky dal Bejbl a po dvou Jožka Silný a Vojta Bradáč. Později vystřídal Bejbla ve vedení reprezentačního útoku další “Klokan” – Bára, Spolu s ním hráli na místě levého záložníka vršovický Tyrpekl a na místě pravého křídla Srba, kterého později vystřídal vynikající Junek, ten hrál na tomto místě I na mistrovství světa 1934 v Itálii.

Přicházeli a odcházeli. Na vršovickém stadionu se vyměňovaly fotbalové generace. Málokdy hrály ve Vršovicích drahé posily z jiný ch klubů: po těch sahaly vždy finančně lépe fundovaná letenská “S”. Bohemians většinou vychovávali hráče ve vlastních družstvech žáků, dorostenců a junior. Vršovice, tehdy už rovnoprávná čtvrť Prahy, měly tolik fotbalového potěru, že ho ani nestačily učit.


Rokem 1935 kočí první slavná éra vršovické kopané. Staří, osvědčení hráči, reprezentanti stárnou, ti mladší, ač velcí bojovníci, je nemohou nahradit. Nová celostátní soutěž. I. liga zastihuje Bohemians na pokraji katastrofy. V té době umírá také agilní předseda klubu a nadšený obdivovatel vršovické kopané Zdeněk Danner, Ten svým společenským, a hlavně finančním vlivem- znamenal v té době pevný sloup Bohemians. Velmi špatná hospodářská situace klubu znamená neutěšené poměry v hráčském kádru.

Ubývá diváků, přibývá dluhů. Po jednoletém působení vršovických fotbalistů v I. lize krize vrcholí. Bohemians obsazují v ročníku 1934/1935 až jedenácté místo – to znamená sestup do divize. Právě v době, kdy slavný klub slaví třicáté výročí založení. I když sestup znamenal zhoršení finančních podmínek, každý věřil že je to jen na rok. Že roční působení ve středočeské divizi bude procházkou po zeleném trávníku a že si hráči aspoň trochu odpočinou od vyčerpávajících a tvrdých bojů v první lize. Jak byla ta myšlenka bláhová. Divizi vyhrává žižkovská Viktorie, kterou potkal osud Bohemians o rok dříve. A navíc ambice “klokanů” dál klesají. Rok 1937 je kritický. Finanční situace je špatná, že se rozpouští druhé mužstvo, musí se šetřit na všech stranách. Nejlepší hráči odcházejí a “klokani” musejí většinou spoléhat na posily z vlastních řad Návrat do nejvyšší soutěže je najednou oříškem.


Mladí fotbalisté v čele s nestárnoucím Lanhausem však bojují jako lvi. Rok 1938 zastihuje vršovické fotbalisty na druhém místě divize, hned za SK Libeň. Libenští postupují automaticky do kvalifikačních bojů o postup do první ligy. Bohemians napřed musí prokázat své schopnosti ve dvou zápasech s pražskými Němci. Ale Bohemians se už chytilo, poráží DFC 7:1 a 8:1. V kvalifikačním maratónu jim však ještě chybějí zkušenosti. Postupují Libeň a Baťa Zlín, Bohemians končí jako třetí, tedy znovu středočeská divize.


Vyhrávají divizi, ale v kvalifikaci jsou zase lepší mužstva. Prostějov a plzeňská Viktorie. Tedy ještě jeden rok. Na podzim 1939 neztrácejí Bohemians v soutěži ani bod a na jaře nastupují do kvalifikace o první ligu s mohutným náskokem: získávají v 26 zápasech 46 bodů a aktivní poměr branek 126:32. Po pěti letech se znovu dostávají do první ligy.

Je nutné zmínit trojici trenérů, která v té době mužstvo vedla. Byla to jména slavné československé fotbalové historie: Perner, Kuchyňka Ženíšek.

Jsou tedy vršovičtí opět na výsluní československé kopané. Ale situace už není nijak radostná. Slovensko je samostatným státem a protektorát je okleštěn.

Deset předválečných slavných let, jež vystřídala pětiletá účast v divizi – a nyní návrat do první ligy. Dalších deset let hrají “klokani” výběrovou kopanou v Praze a vytvářejí tak protiváhu rivalským vztahům Slavie a Sparty.



pro blog sportu antique sepsalBohemians ČKD Praha, 1967

nakoupit na fanzone.cz Fotbalové ročenky naleznete na FANZONE
(2 - počet hlasů)
Přečteno 30 krát
Označeno v :

Více z této kategorie:

« Bohemians 2. díl Emil Seifert »