Z historie ZOH ve 20. a 21. století - 4
by
Petr Feldstein
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
V pátek 6. února 2026 budou v Miláně na stadionu San Siro, který je spojený především se jmény slavných fotbalových týmů Interu a AC, zahájeny jubilejní 25. zimní olympijské hry.
Slavnostní průvody sportovců se uskuteční ještě v dalších třech italských městech – Cortině d´Ampezzo, Predazzu a Livignu. I tam budou totiž olympijské soutěže probíhat.
Projděme se předcházející historií zimních her, které se poprvé uskutečnily více než před jedním stoletím. V roce 1924.
Cortina d´Ampezzo 1956 a Squaw Valley 1960
Dějištěm VII. ZOH byla italská Cortina d´Ampezzo, kde se část zimní olympiády bude konat i v únoru 2026. Proběhly od 26. ledna do 5. února 1956 a soutěžilo na nich 821 sportovců z 32 zemí. Z ČSR jich přijelo 41. Díky televiznímu vysílání je už mohli sledovat lidé z mnoha zemí světa včetně Československa. Poprvé se jich účastnili reprezentanti SSSR, Íránu i tropická Bolívie. SRN a NDR vytvořily jeden tým. Největší postavou byl rakouský lyžař Toni Sailer. Jako první vyhrál na jediné olympiádě všechny tři závody v alpských disciplínách.
Hokejový turnaj nedopadl pro ČSR dobře. Soutěže, která byla tradičně i světovým a evropským šampionátem se účastnilo 10 zemí. Ty byly rozděleny do 3 základních skupin. První dva týmy postoupily do skupiny finálové. Našemu pozdějšímu neúspěchu zpočátku nic nenasvědčovalo. Porazili jsme 4:3 USA a 8:3 Polsko. Ve finálové jsme však prohráli 4:7 se SSSR, 4:9 s USA, 3:6 s Kanadou a 0:5 se Švédskem. Vyhráli jsme pouze nad Německem a skončili pátí. Slovo Cortina pak dlouho bylo synonymem jiných našich sportovních neúspěchů. Olympijským vítězem se stal Sovětský svaz, který vyhrál všechny zápasy v základní i finálové skupině. USA, jež jsme v základní skupině porazili, skončily druhé. Kanada, která USA podlehla 1:4, se musela smířit s 3. místem. Čtvrtí byli Švédové.
Československo reprezentovali i hráči, kteří byli na předcházejících ZOH v Oslu. Např. Karel Gut, Václav Bubník, Vlastimil Bubník, Bronislav Danda, Slavomír Bartoň. V Cortině byl i Vladimír Zábrodský, nejlepší hráč zlikvidovaného týmu mistrů světa 1947, 1949 a držitelů olympijského stříbra 1948.
Fenomenálního Toniho Sailera, vítěze sjezdu, obřího slalomu i slalomu, doplnil stříbrnou a bronzovou jeho krajan Anderl Molterer. Náš Kurt Hennrich byl ve sjezdu 7., Evžen Čermák 17. V ženách se o zlaté medaile podělily Švýcarky Madeleine Berthodová ve sjezdu a Renée Coliardová ve slalomu a Němka Ossi Reichertovou v obřím slalomu. Severské lyžování mělo v mužských běžeckých závodech tři různé severské vítěze – 15 km vyhrál Nor Hallgeir Brenden (náš Ilja Matouš byl 13.), 30 km Fin Veikko Hakulinen (Matouš byl 10., Josef Prokeš 16., Jaroslav Cardal 18.), 50 km Švéd Sixten Jernberg, který byl druhý na 15 a 30 km. Ve štafetě na 4x10 km dominoval Sovětský svaz (ČSR skončila na 8. místě). V ženách byla na 10 km nejlepší Ljubov Kozyrevová ze SSSR (naše Eva Lauermanová doběhla 14.), štafetový závod na 3x5 km vyhrálo Finsko, ČSR patřilo 6. místo. V závodě sdruženém zvítězil Nor Sverre Stenersen. (Vítězslav Lahr byl 12., Vlastimil Melich 18. a Josef Nüsser 22.) Skokanskou soutěž pro sebe rozhodl Fin Antti Hyvärinen (naši Mojmír Stuchlík a Jáchym Bulín byli mezi 51 závodníky 28., resp. 29.)
V krasobruslařské soutěži mužů získaly všechny medaile Američani v pořadí Alan Jenkins, Ronald Robertson, David Jenkins. 5. byl náš Karol Divín. USA se prosadily i mezi ženami. Vyhrála Tenley Albrightová před Carol Heissovou, třetí byla Rakušanka Ingrid Wendlová. V soutěži startovaly i Nizozemky Sjoukje Dijkstrová a Joan Haanappelová a naše 15letá naděje Jindra Kramperová, pozdější klavírní virtuoska. Sportovní dvojice vyhráli Sissy Schwarzová a Kurt Oppelt z Rakouska, 8. byli Věra Suchánková-Zdeněk Doležal. V rychlobruslení získali 2 zlaté Jevgenij Grišin, jednu Boris Šilkov ze SSSR. Závod na10 km vyhrál Švéd Sigvard Ericsson. Bohumil Jauris byl 15. na 1500 m, Vladimír Kolář 13. na 5 km a 14. na 10 km.
V celkovém hodnocení byli nejlepší sportovci SSSR s 16 medailemi (7 zlatých, 3 stříbrné, 6 bronzových) před Rakouskem a Finskem.
O čtyři roky později se bojovalo pod vlajkou s pěti kruhy, v zimě poprvé, na severoamerickém kontinentu. Dějištěm bylo kalifornské Squaw Valley v USA. Hry probíhaly od 18. do 28. února 1960 a měly 665 účastníků z 30 zemí. Z ČSR jich přicestovalo pouze 21, z toho 17 hokejistů. Po bronzu Rudolfa Burkerta na ZOH 1928 a stříbru hokejistů na ZOH 1948 získala ČSR zásluhou 2. místa krasobruslaře Karola Divína třetí medaili. Olympijskou premiéru měl biatlon a rychlobruslení žen.
Hokejový turnaj byl také 27. mistrovstvím světa a 38. mistrovstvím Evropy. Účastnilo se ho 9 týmů ve 3 základních skupinách. První dva z každé postoupily do šestičlenného finále. Naši celkově skončili čtvrtí za USA, Kanadou a SSSR. S USA prohráli 4:9, s Kanadou 0:4, se SSSR 5:8. 3:1 porazili Švédsko a 9:1 Německo.
6 disciplín alpského lyžování, počítáme-li muže i ženy, mělo 6 různých vítězů. Sjezd vyhráli Francouz Jean Vuarnet a Heidi Bieblová ze Sjednoceného německého týmu, obří slalom Švýcar Roger Staub a jeho krajanka Yvonne Rüeggová, slalom Rakušan Ernst Hintersser a Kanaďanka Anne Heggtveitová. Hintersser, obsadil ještě 3. místo v obřím slalomu. V lyžování severském vyhrál 15 km Nor Håkon Brusveen, 30 km Švéd Sixten Jernberg, 50 km Fin Kalevi Hämäläinen a štafetu 4x 10 km Finové. Jernberg byl 2. také na 15 km. 2 medaile, stříbrnou a bronzovou, získali také Fin Veikko Hakulinen a Švéd Rolf Rämgård. V běhu žen na 10 km obsadily prvá tři místa závodnice ze SSSR. Vyhrála Maria Gusakovová. Ve štafetě na 3x5 km byli nejlepší Švédky.
V závodě sdruženém byli v soutěží družstev nejlepší Němci, jednotlivce vyhrál rovněž Němec Georg Thoma. Náš Vlastimil Melich obsadil 18. místo. Němci dosáhli dalších dvou vítězství ve skokanských soutěžích. Zlato získali jako družstvo, v jednotlivcích byl nejlepší Helmut Recknagel. Další dvě medaile převzali Fin Niilo Halonen a Rakušan Otto Leodolter. Biatlonovou premiéru, ale jen v mužském provedení, vyhrál Švéd Klas Listander, v družstvech Švédsko.
Krasobruslař Karol Divín bojoval se soupeři i s vlastním bolestivým zranění. Po heroickém výkonu získal stříbro, když podlehl pouze Davidu Jenkinsovi z USA. Porazil však později fenomenálního Donalda Jacksona z Kanady a další vynikající soupeře z Evropy i ze zámoří. V ženách byla nejlepší Američanka Carol Heissová, druhým místem se prosadila Nizozemka Sjoukje Dijkstrová. Naše Jana Mrázková dokončila soutěž na skvělém 4. místě. Sportovní dvojice vyhráli Barbara Wagnerová-Robert Paul z Kanady před Němci Marikou Kiliusovou a Hansem-Jürgenem Bäumlerem. V rychlobruslení získali po 2 zlatých medailích reprezentanti SSSR Jevgenij Grišin a Lydia Skoblikovová, po jedné Nor Roald Aas (na 1500 m dosáhl stejného času jako Grišin), Viktor Kosičkin ze Sovětského svazu, Knut Johannesen z Norska, Helga Hasseová z Německa a Klára Gusevová ze SSSR.
Celkově byli nejlepší sportovci Sovětského svazu. Získali 21 medailí (7 zlatých, 5 stříbrných, 9 bronzových). Druhé skončilo Německo, třetí USA.
Petr Feldstein



