Diskvalifikace Paava Nurmiho

. V Antverpách 1920, v Paříži 1924 a v Amsterodamu 1928 získal celkem devět zlatých a tři stříbrné medaile. Byl držitelem světových rekordů na tratích od 1500 m do 20 km.

V roce 1932 přijel na své čtvrté hry do amerického Los Angeles. Přihlásil se na nejdelší vytrvaleckou trať maratón. Fenomenální Nurmi, jemuž bylo pětatřicet, a fantastickou kariéru chtěl korunovat svým jubilejním desátým olympijským zlatem, byl považován za obrovského favorita. Na jeho účast na hrách se těšili nejen příznivci sportu, ale i samotní účastníci tohoto nejsledovanějšího olympijského závodu, ač byl pro ně soupeřem prakticky nepřekonatelným. Mezi nimi i jediný československý reprezentant v této disciplíně, který pak skončil osmý, Oskar Hekš.

Hned po jeho příjezdu do USA se však začalo proslýchat, že start mlčenlivého Fina, jak se Nurmimu pro jeho vyhlášenou málomluvnost říkalo, není zdaleka jistý. Že má problémy s IAAF, Mezinárodní atletickou federací.

Nurmi, věren své pověsti, se sám dlouho k ničemu nevyjadřoval. Pak se přece jen nechal slyšet, že on sám rozhodně startovat chce. A že doufá, že všechny nejasnosti a dohady, které ovšem neupřesnil, se vysvětlí, a že také startovat bude.

Bohužel se mýlil. K maratonskému běhu na olympijských hrách v Los Angeles 1932 nakonec nebyl připuštěn. IAAF ho doživotně diskvalifikovala, protože Nurmi prý po svém startu v Berlíně na podzim 1931 přijal od pořadatelů odměnu ve výši několika set amerických dolarů. Velký, nepřemožitelný atlet byl prohlášen za profesionála.

Představitelé finské atletiky protestovali a celá záležitost se táhla ještě dlouho. Na mezinárodní úrovni Paavo Nurmi už nikdy nestartoval, ve Finsku však jako amatérský běžec závodil dál. Kariéru definitivně zakončil v září 1934 ve Viipuri vítězstvím v běhu na 10 km.

Petr Feldstein