Dva kroky do historie

Speciální přístroj přiložený k tepu fotbalových mas by signalizoval jasně-ano, předstartovní horečka stoupá. Zatímco se ve fotbalové kuchyní připravují pod pokličkou ty zaručeně nejlepší sestavy, netrpělivý fanouškové opatrují v trezorech lístky k stání, létají klubové vlajky těch svých a udržují hlasivky v nejlepší kondici. Tuto sobotu o šestnácté hodině vypukne každoročně reprízované drama rudých proti červenobílým.

Na tomto místě by se nyní klidně mohlo začít vypočítávat, že to bude již tolikáté a tolikáté utkání, že jedni vyhráli tolikrát, kdežto druzí jenom tolikrát, že bylo nastříleno x branek a nařízeno y penalt. Nás dnes však zajímá jiná otázka: kdy dosáhlo které mužstvo nejvýraznějšího výsledku proti svému dávnému soupeři a co na to psal tehdejší tisk. A tak nezbývalo než se vydat do archive.

Kopaná. Včerejší výsledky: V Praze S.K. Slavia v. A.C. Sparta 9:1 (2:1). Slavia rehabilituje se za své poslední neúspěchy plnou měrou a pouze lze litovati, že odnesl to domácí klub a nikoliv některý z minulých hostí, třeba W.A.C.

Nezdá se vám být referát z utkání podrobný? Přečtěte i tedy komentář, který přinesl stejný list o dva dny později.

Kopaná. K zápasu Slavia-Sparta přinášíme ještě následující podrobnosti: Výsledek překvapil i ty nejvypočítavější “profesory” football, kteří s technickou vypočítavostí předpovídají kupř. 3:1 apod. Slavia měla svůj den a Sparta, ač hrála jako vždy svoji obětavou hru, nedovedla se po třetí brance, která již deprimovala, zmoci ku větší dávce ohně. Rovněž nezvyklost terainu umrzlého a zasněženého hřiště, přiťukla do značně již vychýlených vážek. Útok Slavie výborný, rány na goal téměř prší. Soudce pan Herites vykonal svoji povinnost výborně: není divu, že vyhověti obecenstvu, jež je rozděleno na dva tábory, je uměním..

Dávno, již dávno sparťané zamáčkly slzičky zklamání nad touto prohrou, vzpomenou si však ještě na den, kdy to “sešívaným” vrátili? Bylo to 14. Června roku 1952 a Mladá fronta o tom následující den napsala:

Sparta ČKD Sokolovo-Dynamo Slavia 8:1 (1:1).

Rozhodující utkání o pohár přátelství nebylo zvláštní úrovně, Slavia vydržela se silami pouze v I. poločase, v jehož závěru měla dokonce mírnou převahu. Obrat ve hře nastal brzy po změně stran, kdy jeden z četných nebezpečných zákroků záložníka Slavie Ipsera byl potrestán pokutovým kopem, z něhož Sparta získala první branku. Slavia odpadla, Sparta ovládala hru a stále stupňující převahu vyjádřila i brankami. U vítězů, kteří nastoupili bez Peška, Šafránka a Koubka, zahrála dobře obrana, v záloze Menclík a v útoku Pazdera, Borovička a Hejský. U poražených, kteří postrádali Jonáka, Jelínka i Urbana, Štádlera i Hlaváčka, uspokojila jen v I. poločase záloha. Branky vítězů: Preis 3, Hejský 2, Borovička, Pazdera a Kohout, za Slavii: Čapek. Rozhodoval Váňa. Hráči Ipser (Slavia) a Procházka (Sparta) by měli být poučeni o slušné hře.

Věru, jednou se tváře fanoušků chmuřily, podruhé zase radostně usmívaly. Jednou byli lepší rudí, jindy zase červenobílí-patent na vítězství však nemá nikdo předem zaručen. A právě to je na kopané to nejkrásnější, a právě proto se v sobotu sejdeme na stadionu či u obrazovek s neochvějnou vírou, že tentokrát vyhrají právě ti naši.

-jm- Časopis kopaná, hokej, č. 15, 1967