Emil Seifert
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Dne 20. Října 1973 nás prvně a naposledy zarmoutil. Odešel z našich řad tam, kde se z člověka stává legenda: Emil Seifert – mistr všestrannosti.
Byl typickým představitelem nové doby. Narodil se v prvním roce 20, století na Žižkově, v proletářské čtvrti, která dala naší kopané hodně postav mezinárodní velikosti. Sám v legraci říkával, že ho pro fotbal odkojila bída a hadrák. Vyrostl na to nepřeberném množství plácků, které byly pro uvedenou dobu příznačné. Tam získal svou obratnost i všestrannost. Ano, byl mistr všestrannosti.
Za válečných let, ve svých patnácti letech, kdy byla celá řada hráčů na frontě, dostal příležitost v obraně Viktorie Žižkov, hned vedle Karla Steinera. Chytil se jí tak silně, že s návratem bývalých hráčů už nikdo neuvažoval o jeho vyřazení ze sestavy. Na olympiádě v Antverpách zahrál ve velkém stylu a hned od příští sezóny přestoupil k nám, do Slavie. Naprosto pravidelně oblékal dres prvního celku až do roku 1929, za tu dobu sedmnáctkrát reprezentoval. Pak působil ještě krátce v Bohemians a pro vlastní potěšení si zahrál v zájezdní jedenáctce krále komiků Vlasty Buriana.
Velice dobrou zdravotní kondici si udržel až do pozdního stáří. Jen někteří si ještě vzpomenou, jak v roce 1934 vypomohl Slavii v obraně v pěti ligových zápasech při chřipce hráčů základní sestavy. Velice si vážil práce trenéra Maddena a ten byl také “původcem Seifertova rozhodnutí stát se trenérem. Řadu sezón, právě za úspěšné éry Bicana a Kopeckého, byl trenérem našeho prvního mužstva, Za svou práci byl velice ctěn a vážen.
Ještě v dobách, kdy jeho vrstevníci už užívali zaslouženého odpočinku, věnoval se trenérské práci mezi mládeží. Získal pro naši kopanou například současný idol našich ochozů Františka Veselého, kterého vytáhl z uliční jedenáctky.
Velice oblíbená fotbalová olympiáda našich mladších žáků vděčí za svůj vznik a rozmach vlastně také jemu. Spolu s Františkem Bartáčkem připravili na konec sezóny prověrku fotbalové abecedy, kde si všichni vyzkoušejí všechno a naprosto jasně uvidí, kolik toho dovedou. Konečně i memoriál mladších žáků je po něm nazván jako výraz toho, co pro mládež udělal a že věnoval svou moudrost a zkušenost těm, kteří po nich nejvíce dychtí a nejvíc ji potřebují.
Dostalo se mu během života mnoho vyznamenání, ocenění a díků. Ale kdyby se měl rozhodnout mezi dekorování vavřínovým věncem a sehrání přáteláčku s tenisákem a nejmladšími kluky, zcela určitě by se rozhodl pro to druhé. Protože…takový byl Emil Seifert.
https://sportantique.cz/emil-seifert#sigProIdb4448e39f7
z publikace: Za oponou osmdesátiny, 1978
Sportovní publikace zakoupíte na FANZONE