Londýnské maratónské tragédie

Jedna z prvních, která vešla do dějin a je zdokumentovaná nejen na fotografiích, ale i na filmovém pásu, postihla italského cukráře Doranda Pietriho na III. novodobých OH v maratónském běhu.

24. července roku 1908 vbíhá Dorando Pietri po absolvování téměř dvaačtyřiceti kilometrů do bran stadiónu s velkým náskokem jako první. Běží však už jen silou vůle. Je i dezorientovaný, protože se, než ho na to upozorní pořadatelé, vydává na opačnou stranu. Pak mu trvá skoro deset minut, než zdolá posledních tři sta padesát metrů.

Těsně před cílem se 159 cm měřící drobný mužík s knírkem, kapesníkem na hlavě a v dlouhých černých trenýrkách hroutí k zemi. Pak vstává, ale vzápětí znovu vyčerpáním klesá. Traťoví komisaři mu běží na pomoc. Je mezi komisaři nimi i tělnatý muž v kostkované čepicí, saku a pumpkách – Sir Arthur Conan Doyle, autor nesmrtelných příběhů o Sherlocku Holmesovi a dr. Watsonovi. On a ostatní zvedají Pietriho ze škvárové dráhy a na poslední chvíli ho dostrkají do cíle před už také dobíhajícím Američanem Johnem Hayesem. Rozhodčí však nemohou nad zakázanou cizí pomocí přivřít oči – Dorando Pietri je diskvalifikován.

Dánská královna Alexandra dá Pietrimu druhý den pozlacený stříbrný pohár, A. C. Doyle vyhlásí v jeho prospěch sbírku a teprve 20letý americký hudební skladatel Irving Berlin zkomponuje oslavnou píseň Dorando..

O čtyřicet let později, 7. srpna 1948, se na londýnském stadiónu při XIV. olympijských hrách podobná maratónská tragédie zopakuje. S bezpečným náskokem se v bráně stadiónu objevuje jako první Francouz Étienne Gailly. Před cílem však zcela vyčerpán v nepřirozeném záklonu zvedá nohy, pohybuje však jimi téměř na místě. Tělo vysílané vpřed silou vůle vpřed, už vypovídá poslušnost.

Na stadiónu jsou mezitím dva další běžci. Náskok Gaillyho při jeho sotva hlemýždím tempu hravě zlikvidují. Vítězí Argentinec Delfo Cabrera, druhý je Angličan Tom Richards. Po nadlidském úsilí se do cíle dostává i Étienne Gailly. Zbývá na něj třetí místo.

Pro blog Sportantique, Petr Feldstein, 2020