U kolébky sportovní Slavie stáli medici

Tomáš Donner by Tomáš Donner
Historie

Letošní útok koronaviru, nového nepřítele lidstva, a následný boj s ním přivedl do centra pozornosti několik důležitých profesí, jejichž představitelé tasili zbraně v první linii.

Klíčovou roli sehráli samozřejmě lékaři. Je zajímavou shodou okolností, že tři jejich dávní předchůdci, tehdy teprve adepti studia věd lékařských, stáli také tak trochu v první linii, byť zcela jiné. Jejich touha po sportování je přivedla k myšlence na založení sportovního klubu. Díky jejich snaze vznikl fenomém kráčející ze století do století. Úkaz nejen sportovního, ale brzy i celospolečenského významu – Akademický cyklistický odbor Slavie, základ pozdějšího SK Slavia.

Tři medici hovořili na ulici

Někdy mezi 1. a 15. říjnem 1892 se Jaroslav Hausman (1872-1923), Václav Kratochvíl (1873-1920) a Vilém Schöbl (1874-1907) sešli ve Vodičkově ulici před sídlem Literárního a řečnického spolku Slavia (tzv. literární Slavia), které tehdy fungovalo jako středisko všeho českoslovanského studenstva v Praze. Všichni tři měli krátce po maturitě a počínali studium medicíny. Byli členy literární Slavie a také úspěšnými cyklistickými závodníky. Začali hovořit o sportu a Kratochvíl si postěžoval, že se necítí dobře v Českém klubu velocipedistů Smíchov. S tím souhlasil i Schöbl. Tehdy nebyl v Praze žádný studentský sportovní klub, pouze sportovní odbory Literárního a řečnického spolku Slavia (šermířský, šachový a turistický). Hausman tedy navrhl, aby založili čistě studentský sportovní spolek. Jak ale na to? Organizační zkušenosti mladíci neměli. Kratochvíla napadlo, aby požádali o pomoc vůdce české mládeže a zakladatele šermířského odboru v literární Slavii JUC. Antonína Čížka (1865-1897), jenž byl vlastně již téměř příbuzným Kratochvíla, neboť měl známost s jeho sestrou, s kterou se nakonec v roce 1896 oženil. Čížek pomoc samozřejmě neodmítl, ale jelikož byl zaměstnán přijímáním nových členů do literární Slavie, tak jim odpověděl: „Ale počkejte trochu, hoši, teď mám starosti se zápisem, až po zápisu.“ Medici tedy čekali a našli mezitím velkou podporu u dalších dvou členů literární Slavie MUDr. Václava Kubra (1866-?), a Kratochvílova bratrance MUDr. Josefa Srby (1865-1938), jenž byl asistentem prof. MUDr. Emericha Maixnera. Výsledek porad nakonec zněl: nezakládat nový klub, ale odbor při literární Slavii. Na pokračující valné hromadě literární Slavie dne 14. listopadu 1892 (v pozdějších letech uváděné datum 2. listopadu 1892 je chybné; blíže viz ČBL 2/2019) v dnes již zbořeném Kaulichově domě na Karlově náměstí byl velkou většinou přijat návrh JUC. Antonína Čížka, aby byl povolen Akademický cyklistický odbor Slavie (zkráceně ACOS), jehož nástupcem je dnešní Sportovní klub Slavia. Prvním předsedou nového odboru byl zvolen MUDr. Václav Kubr.

Co je vám, doktore?

Chud byl statky, duchem přebohatý, v srdcích naších získal pomník zlatý. Pouze dobro konal, dobro chtěl, kdo by duše drahá Tebe zapomněl? Lásku naši vřelou slovy kámen chladný nikdy nevypoví. Z vděčnosti věnuje zdrav. obvod St. Jičín - Bernartice.

MUDr. Václav Kratochvíl zahájil po promoci v roce 1900 lékařskou praxi jako tovární lékař v Červeném Kostelci, kde byl v roce 1904 zvolen okresním lékařem. Za krátký čas si získal takovou důvěru, že již roku 1906 byl poctěn křeslem starosty města. Ze zdravotních důvodů se roku 1913 přestěhoval na rodné Podřipsko – do Roudnice nad Labem, kde se ihned přihlásil k veřejné práci a zahájil praxi zubního lékaře. Proslul zejména svou dobročinností. Jelikož sám děti neměl, věnoval vpravdě otcovskou péči sirotkům. Při nešťastném úrazu si poranil tepnu na předloktí. Kvůli otravě krve musel být převezen do pražského Podolského sanatoria, kde po dlouhém utrpení ve věku 47 let zemřel. Rakev byla vystavena v zasedací síni roudnického městského zastupitelstva, kam se nepřetržitě přicházely rozloučit se zvěčnělým nespočetné zástupy přátel, stoupenců a vděčných občanů. Přijel mimo jiné i první československý premiér JUDr. Karel Kramář, slavný spisovatel Viktor Dyk či prof. MUDr. Rudolf Tomáš Jedlička, jenž osobně zemřelého v Podolském sanatoriu ošetřoval. S MUDr. Kratochvílem se jako poslední rozloučil spisovatel Dyk, který pravil:

Odevzdáváme ohni tělo muže, v jehož srdci byl věčný oheň lásky. Loučíme se navždy s mužem, s kterým se nám nikdy nechtělo loučiti a u něhož jsme nečekali, že se bude muset s ním loučiti. Odchází dobrý Čech, který často, ba vždycky zapomínal na sebe, nikdy však na národ a vlast. Tento náš přítel dal nám nezapomenutelný příklad, že nestačí jen konat povinnost, konat svou práci, ale že jí nutno s radostí konat, mít ji v sobě, šířit a zmocňovat ji kolem sebe, poněvadž bez této radosti nerodí se a nežije nic krásného. Loučíce se naposledy s mrtvým, slibujeme nad jeho rakví, že se vynasnažíme ne-li dostihnout, aspoň přiblížiti se jeho vzoru oddané a pracovité lásky! Sbohem!

View the embedded image gallery online at:
https://sportantique.cz/medici-sportovni-slavie#sigProIddd684d56df

MUDr. Jaroslav Hausman, ženský operatér a porodník, zprvu asistent prof. MUDr. Karla Pawlíka, se stal úspěšným lékařem-podnikatelem. Patrně v roce 1903 založil v Legerově ulici čp. 1627 na Novém Městě pražském sanatorium. Zmiňuje se o něm i prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSc., ve své knize Konec vzpomínání: „Zatím Znojemský zařídil vše v Hausmanově sanatoriu, kde byl Holub (básník a spisovatel JUDr. František Holub; pozn. autora) operován. Dlouho ležel mezi životem a smrtí. Mnoho a často se pak mluvilo o velkém účtu, vzorném ošetření, návratu Hausmanovým autem domů atd.“ Nakonec se dr. Hausmanovi stalo jeho povolání osudným. Při rychlé jízdě otevřeným autem k pacientovi si způsobil zápal plic, kterému ve svých padesáti letech podlehl. Po jeho smrti koupil sanatorium MUDr. Vladimír Borůvka. Zásluhou prof. MUDr. Františka Buriana bylo na místě někdejšího Borůvkova sanatoria zřízeno v roce 1953 oddělení pro léčbu popálenin, ve kterém v roce 1969 zemřel Jan Palach.

Budova Hausmanova sanatoria mnoho let opuštěna chátrá. Sami lékaři-zakladatelé odešli z pozemského světa v nevysokém věku. Výtvor jejich mladických sportovních snah tu ale ční dále. Naočkován asi tajemným sérem nesmrtelnosti. Tak proto je Slavia věčná.

pro blog sport antique sepsal Pro blog Sport Antique sepsal Tomáš Donner

nakoupit na fanzone.cz Rozšířit svou sportovní sbírku můžete na: FANZONE
(2 - počet hlasů)
Přečteno 570 krát
Označeno v :