Minutu mistry světa (1962)

Pod vedením trenérů Moreiry a Vytlačila hrály v těchto sestavách: Brazílie: Gilmar – D. Santos, Mauro, Zozimo, N. Santos – Zito, Didi, Zagalo – Garincha, Vavá, Amarildo. Československo: Schrojf – Tichý, Pluskal, Popluhár, L. Novák – Kvašňák, Masopust – Pospíchal, Scherer, Kadraba, Jelínek.

V 15. minutě zápasu nastala jedna z vrcholných chvil historie naší kopané. Tomáš Pospíchal přihrál na soupeřově polovině ideálně do běhu Josefu Masopustovi a ten, budoucí český fotbalista století, po několika krocích poslal skvěle umístěný míč do sítě brankáře Gilmara. Náš tým vedl 1:0 a sahal po nejvyšší metě, jaká v nejpopulárnějším sportu planety existuje.

Obrovská radost československých hráčů však trvala jen krátce. Už v 16. minutě vyrovnal Amarildo, náhradník za fotbalového génia Pelého, který se zranil v prvním zápase stejných soupeřů v základní skupině. Ironií osudu bylo, že tento gól padl po chybě našeho gólmana Viliama Schrojfa, kterého po někdy až zázračných výkonech v předešlých utkáních šampionátu nezastihlo finále v nejlepším rozpoložení. V druhém poločase měl podíl i na dvou dalších brankách, které nám Brazilci vstřelili v 68. a 70. minutě zápasu.

Československo prohrálo 1:3 v zápase, v němž jeho hráči nebyli horší než jejich velký soupeř. V zápase, v němž neměli ani trochu štěstí, jim ublížil i sovětský rozhodčí Latyšev, který za stavu 1:2 nenařídil penaltu za jasnou ruku obránce D. Santose v brazilském pokutovém území.

Druhé místo na mistrovství světa byl však obrovský úspěch. Našemu fotbalu získal na delší dobu skvělou pověst. Josef Masopust obdržel jako první Čech prestižní ocenění: Zlatý míč nejlepšího fotbalistu Evropy. Stejné pocty se dostalo až o čtyřicet jedna let později Pavlu Nedvědovi.

Pro blog Sportantique, Petr Feldstein, 2020