Heja-Heja Slavia (1965)
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
V historii nejstaršího fotbalového klubu najdeme jistě hodně významných okamžiků. Mezi ty nezapomenutelné patří zcela jistě příchod J. W. Maddena a také jeho „znovuzrození“ díky Odboru přátel v roce 1964.
Nezapomenutelný dědek
K novostavbě v Dobrovského ulici č. 14 přivezl kočár v únoru 1905 urostlého cizince. Fiakrista stěží zvedl jeho objemné zavazadlo. Pasažér však s úsměvem popadl svůj velký kufr a k údivu drožkáře i paní správcové jej jako pírko odnesl do III. Patra. Od toho dne visela na dveřích nového nájemníka vizitka:
JOHN WILLIAM MADDEN
Tak se právě před 60 lety dostal na Letnou, tehdejší periferii Prahy, první zahraniční trenér kopané. Skot se rychle sžil s okolím a zejména se svými svěřenci ve slavné Košíkové Slavii. Mezi hráči a jejich trenérem se záhy vyvinulo upřímné přátelství, přičemž usměvavý, leč neoblomný Madden kupodivu pevně držel otěže klubové kázně. Nikdo mu neřekl jinak než „dědek“.
Tento atlet sporé postavy, vždy v černé bouřce, lesklých perkách a zahalen v modravý obláček své nevyhasnutelné lulky-zavedl několik novinek v přípravě hráčů: trénink individuální i kolektivní, kolečka, hru při zastřeném zorném úhlu, odpočinkový den, nácvik obounohých přihrávek i střel, dozor nad životosprávou a kuchyní sportovce-věci tehdy zcela převratné.
https://sportantique.cz/odbor-pratel-slavia#sigProIdac19c8fb0f
Madden, rozený psycholog, byl zároveň znalcem fotbalových zranění a unikátním masérem léčícím a udivující rychlostí všechny výrony a kontuze jednak střídavými proudy vřelé a chladné vody, jednak vlastními mastmi a mazáním z bylin, které sbíral na tehdejších loukách Letné a u skal v Pelc-Tyrolce. Maddenovi však přísluší ještě významnější zásluha o českou kopanou. Dovedl totiž spojit skotskou přízemní hru a s příznačnými rysy hadrákové kopané naší mládeže, kterou studoval přímo mezi kluky na předměstských pláccích.
I Madden, býval hvězda Celticu Glasgow, zemřel na jaře 1948, takřka zapomenut. Nikdo však, kdo ho poznal a slyšel jeho skotsko-českou hatmatilku, nikdo na báječného „dědka“ zapomenout nemůže.
Proč mám rád náš dres?
Protože znamená kus bohaté historie, v níž jsou skryta známá jména slavných průkopníků našeho sportu. Protože jeho barvy znamenají příslušnost do velké slovanské rodiny. Bílá je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, v němž protivník není nepřítelem, ale uznávaným soupeřem. Červená je symbolem srdce, které celé vkládáme do svých zápasů. A hvězda v bílém poli představuje stále novou naději, která povznáší mysl i sílí ducha i v chmurných obdobích nezdaru a neúspěchu. Dvě odlišné sešívané poloviny ukazují nalézt soulad mezi nadšením a zklamáním, mezi sluncem a stínem. A veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že sport se musí pěstovat s bezprostřední upřímnou radostí a že také všem za bariérami má přinášet především radost a uspokojení. Ve velkém sále, čtvercového rozměru, jehož celková plocha se mi nezdá o moc menší, než fotbalové hřiště.
Slavia znovu postoupila do ligy (1965)
Posílená Slavia v sezóně 1964/1965 pod vedením trenéra Františka Ipsera vyhrála svoji skupinu ve druhé lize a vrátila se do první ligy. Na rozhodující utkání s Plzní přišlo 42 000 diváků, což byla rekordní návštěva na utkání druhé ligy. Od té doby již nikdy nesestoupila.
Nechyběl ani Milan Neděla, herec, slávista
https://sportantique.cz/odbor-pratel-slavia#sigProIdda1f67039f
Proč je vám Slavia nejbližší:
Ve Slavii se hrál vždycky pěkný fotbal. Jen v těch nedávných dobách úroveň hodně poklesla. Ale sestoupili jsme poctivě. Nestačili jsme, ale nesnížily jsme se k tomu, abychom si prvoligovou příslušnost kupovali. Slavia byla vždycky čestným klubem.
Co přejete červenobílým do budoucna?
Již nikdy sestup! Trenéra Františka Ipsera na dlouhá léta. Dobré podmínky pro trénink a přízeň shora. Aby se přestal hádat n. p. Nářadí s Odborem přátel. Aby si funkcionáři uvědomili, že Odbor přátel pracuje pro Slavii a její dobro, a že umělci této obětavé činnosti nehledají popularitu. Aby se z našeho Aleše stala výborná spojka, výtečný střelec a aby měl Slavii rád jako já.
Článek z časopisu Kopaná Hokej, číslo. 8, 1965