Památný let Jana Kašpara

Jejím hrdinou tenkrát nebyl ani dostihový kůň, ani jeho jezdec. Stal se jím slavný pardubický rodák ing. Jan Kašpar, absolvent strojní fakulty Vysokého učení technického v Praze.

Svým způsobem tenkrát došlo, i když to tak míněno nebylo, i k jakémusi symbolickému propojení dvou našich nejvýznamnějších a nejpamátnějších dostihových center. Při vší úctě k mnoha dalším důležitým lokalitám, které jsou s historií i současností našeho turfu rovněž spojeny. Míst, z nichž jedno dalo světu v roce 1874 Velkou pardubickou, a druhé, které bylo necelých 5 let předtím předurčeno k tomu, aby sehrálo hlavní roli mezi závodišti v budoucí Československé, později České republice.

Ve čtvrtek 13. května 1911 krátce před čtvrt na sedm ráno se poblíž tehdejší železniční stanice, a tedy i závodiště, odpoutal ze země letoun Blériot XI. s motorem Daimler řízený průkopníkem české aviatiky Janem Kašparem. Ten se odtud na svém stroji vydal na nevídaně dlouhou 121 km vzdušnou cestu do Velké Chuchle u Prahy. Měl naplánováno přistát vedle plochy zdejší dostihové dráhy. Po letu, který trval 92 minut, mj. nad Přeloučí a Kolínem, ve výšce 800 m, se mu to podařilo.

Mladý muž, jenž o týden později oslavil své 28. narozeniny, se po téměř celou dobu orientoval při pohledu na zem především podle kolejí železniční tratě. V samotném závěru tohoto svého průkopnického dobrodružství, se řídil tokem Vltavy.

Kašparův bezprecedentní let jistily tři automobily, které absolvovaly stejnou trasu po zemi. V jednom z nich seděl Janův otec, který velkolepý synův let z převážné části financoval.

Byl to tenkrát nejdelší let na území Rakouska-Uherska a Jan Kašpar jím vstoupil navždy do dějin. V květnu 2025 si budeme moci připomenout sto čtrnácté výročí této významné události. Díky jí se proslavilo i chuchelské závodiště. Později se na něm odehrály ještě další letecké produkce. Už v roce 1914 tu například měly mezipřistání stroje, jejichž piloti se zúčastnili závodu o Schichtovu cenu na trase Vídeň – Praha – Vídeň.

Petr Feldstein