Potřebujeme Středoevropský pohár? II
Štart

Potřebujeme Středoevropský pohár? II

Časopis ŠTART by Časopis ŠTART
Fotbal

Odpovídá zasloužilý mistr sportu:

František Plánička

Odpovídám přímo a nahlas: Potřebujeme! Vždyť to byla nejhodnotnější soutěž, jaká se hrála a těšila se velké popularitě mezi diváky. My hráči jsme v soutěži o Středoevropský pohár získávali potřebné hráčské zkušenosti, mezinárodní ostřílenost a bojovnost. Jaké to byly krásné zápasy, přímo rytířské! Jak jsme se v lize těšili a snažili se, abychom získali první místo, což automaticky znamenalo postup do SEP. Ani jednoho útočníka v této velkolepé soutěži nenapadlo, aby si stěžoval na únavu (a byla).

View the embedded image gallery online at:
https://sportantique.cz/planicka-sep-potrebujeme#sigProIdb181881f72

Oj, byli to jen boje na zelených trávnících! A radost v mužstvu, když se nám podařilo probojovat do dalšího kola. Tehdy se nikdo z nás nevymlouval, že bude mít – řekněme – kratší dovolenou, že bude do ligových zápasů nastupovat unavený. No a co, když jsme se probojovali do finále. Přál by jsem těm, co chtějí soutěž zrušit, aby viděli mužstvo po semifinálovém vítězství. Potom by jistě změnili názor. Chtěl bych ještě podotknout, že jsme na utkání jezdili po železnici, která vystavovala hráče mnohem větší únavě než letadlo. Vždy po těchto zápasech, před ligou, nám vedení poskytlo 124denní volno – Pravda, jen od fotbalu, protože v úřadech jsme již měli všichni dovolenou vyčerpanou kvůli zájezdům. Tato zátěž, na kterou si u nás stále stěžují, se nikdy neprojevila na našich výkonech v lize. Jestli to byla Sparta nebo Slavia, vždy stáli na čele tabulky.


Konečně: hráč musí na hřišti běhat v každém zápasu, je jedno, zda je přátelský, mistrovský nebo pohárový. Musí ze sebe v každém zápase vydat to nejlepší, aby mohl pro barvy svého mužstva získat vítězství, obecenstvu připravil skvělou podívanou, kterou si konec konců zaplatilo. Přirozeně, když se prohraje, mužstvo to snáší špatně. Zde se však musí uplatnit onen kamarádský duch, který byl kdysi mezi námi, že jsme povzbuzovali jeden druhého. Pro další zápas jsme si slíbili, že prohru musíme odčinit a většinou se nám to I podařilo. Vždyť vyhrát mohou oba soupeři. Větším uměním ve fotbale je umět prohrát a z té prohry se pro další zápas poučit. Nebylo by dobré pro sportovce, aby po prohraném zápase věšeli hlavu. I z chyb se musíme učit. Nikdy nikoho prohra nemrzí tak, jako hráče samotné. Prohry však nesmí zanechat v mužstvu hádky a zlost. Pokud to tak je, důvod hledejte jinde, ne v prohře. Právě na zájezdech – kde jsou hráči stále spolu – se poznají povahy jednotlivců. Rušivé jevy se musí odstranit I za cenu slabšího výkonu.


A ještě k tomu dnešnímu fotbalu: Dokud bude hrát stopper před brankářem a odkopávat míče od brány a nebude postupovat a podporovat útok (který musí zásobovat zpracovanými míči), připraven současně bránit soupeřovi útočníky v pronikání, pak, nebudeme moci hovořit o tom, že se u nás hraje lepší fotbal. I střelba ze 16 metrů je u nás řídkým jevem.

Snažil jsem se vám vše napsat tak upřímně, jak si to myslím. Pravdou je, že na tak male místo se toho vice napsat nedá. A člověk přemýšlí nad tolika zajímavými a pro náš fotbal tak důležitými věcmi…



pro blog sport antique sepsalČasopis Štart, č. 32, 8. III. 1957

nakoupit na fanzone.cz Životopisy sportovců naleznete na FANZONE
(1 Hlasovat)
Přečteno 65 krát
Označeno v :