Slavia Praha – Viktoria Plzeň 9:1 (1923)

Po skvělém vítězství 18. Listopadu nad pražskou Slávií, která odcházela poražena 1:2, zakroužila se plzeňským hlava. Jejich sebevědomí šlo však příliš daleko. Přáli jsme jim vítězství nad Slávií, neboť je dobře, máme-li vice prvotřídních mužstev, ale měli jsme obavu, že místo, na které se Viktorie tímto vítězstvím (stejně jako vítězstvím nad Spartou 4:3) vyšinula, si neudrží. A naše obavy se splnily. Viktoria žádala výslovně při vyjednávání nového zápasu s některým pražským mužstvem:”…ale pošlete nám nějaké lepší mužstvo.” Přijel vinohradský Meteor, se kterým hráli plzeňští již nerozhodně (2:2), a dnes? Odcházejí s velikou porážkou, která snad se nedá omluviti jen kluzkým terénem a nezvyklými rozměry hřiště. Jediné vítězství není ještě dostatečným měřítkem a přeceňování vlastních sil je kamenem úrazu každého mužstva, Spartu a Slavii nevyjímaje.

Slavia podala v tomto zápase vyrovnaný výkon. Byl to zvláště útok, který se dnes přímo překonával jak v kombinaci, tak ve střílení. Útok, který v Plzni vstřelil pouze jednu branku, nastřílel jich dnes devět. Viktoria měla smůlu, že narazila dnes právě na tak disciplinovanou řadu, která jistě chtěla za každou cenu nastříleti co možná nejvíce branek. Když již v první minutě proletěl Kratochvíl na levém křídle a dal první goal, když dal Štapl po skvělé kombinaci s Vaníkem druhý a připojil v 6. Min. z penalty třetí goal a když konečně ve 13. Min. týž hráč z poloviny hřiště proběhl s míčem, obešel oba becky, udělal kličku i vyběhnuvšímu brankáři a vstřelil do prázdné branky čtvrtý goal, viděli plzeňští, že o těsném vítězství nebo nerozhodné hře nebude ani řeči. Viděli též dobrou hru Slavie, hlavně její zálohy, která byla všude, která nepopřála času k nějaké přípravě míče. A pak přišla pohroma v pátém goale Čapkově (v 19. Min.) V 24. Min se usmálo na Viktorii štěstí. Před brankou Slavie vznikla scrummage a leva spojka plzeňských Kučera docílil hlavou velmi pěkné branky-první a poslední. Za necelou minuté však scoroval Štapl z podání Vaníkova po šesté. Viktoria udržovala hru otevřenou a stále obnovovala útoky. Zůstalo však při několikerém podání, míč byl zachycen vždy buď Pletichou, Podrem nebo Hliňákem a podán útoku, jenž nezadržitelně procházel dnes obranou, vymýšleje si na ni nejzáludnější triky a kličky. V 33. min. odcentroval Kratochvíl, jeho centr zachytil Čapek hlavou-sedmý goal. V 30. Min. opakoval Kratochvíl běh, podal na Štapla, jenž stočil míč hlavou k Čapkovi, který dal poslední branku první poloviny.

V druhé polovině zvolili plzeňští jinou taktiku. Na nějaké vyrovnání se nedalo pomýšlet, tedy bylo lepší zabránit vyššímu score. Tato taktika se uplatnila tím spíše, že Slavia byla pronásledována bezpříkladnou střeleckou smůlou. Červenobílí byli stále před brankou Viktorie, obléhali, kombinovali (někdy až zbytečně mnoho), ale střely chytal buď brankář, teď mnohem lépe hrající, nebo se odrážely zpět do pole či do zámezí. Plných 40 min obléhala Slavia branku hostí a pouze jeden míč nalezl cestičku mezi těly obránců. Byla to střela Plodrova ve 40. minutě (devátý goal).

Viktoria podala velice slabý výkon. Její nejlepší řadou byl útok, který však nedovedl udržeti míč, nesprávně a bezmyšlenkovitě podával, takže nám ho bylo mnohdy až líto, že nehrál lépe, když dovedl vstřeliti v Plzni dvě branky Štaplíkovi. Záloha i obrana, která byla rozmrzena rychle za sebou jdoucími brankami, hrála často tvrdě, čímž jen hru ztěžovala. Brankář byl proti dobře umístěným brankám bezmocným. V druhé polovině hrál lépe a chytil i jednu jedenáctimetrovku. Celé mužstvo mělo ve hře určitý systém, všechny jeho akce závisely vice méně od šťastné nálady a tu je přirozeno, že proti Slavii, která chtěla se plzeňskou porážku revanchovati, mělo těžkou práci. Tak, jako jedno vítězství nezaznamená vše, stejně I jedna porážka-třeba byla veliká-není směrodatná. Dobří sportovci, a za takové plzeňské pokládáme, budou čerpati z této porážky naučení a doufáme, že v jarní sezoně výsledek zkorigují.

Časopis SPORT, č. 50. Grund – Praha, 9. Prosince 1923