Více gentlemanství

Patřím k nejstarším hráčům v lize a už jistě budu brzy s kopanou končit. Neosobuji si právo říkat něco světoborného, i když má slova jsou určena mladým fotbalistům. Fotbal je hra pro muže, nejsou to šachy! Jsem pro tvrdou hru, jinak se dnes už fotbal ve světě nehraje, ale jsem zásadně proti hrubé hře. Jsem zásadně proti škodlivým faulům, nesnáším, když některý hráč fauluje zezadu nebo jde na protihráče s úmyslem jej vyřadit ze hry! Nejhorší jsou fauly za zády hráče, protože se pak někdo může těžko připravit na pád na zem. Tak vzniká nejvíc úrazů při kopané.

Zde mají co do toho mluvit trenéři. Zejména ti, kteří říkají hráčům: “Za každou cenu!” Už by si konečně měli uvědomit, co říkají. Protože se to hned vzápětí může obrátit proti jejich svěřencům.

Začíná fotbalové jaro a bude to v lize opravdu horké jaro. O titul bude hrát nejméně šest týmů, dobrých osm mužstev se bude zachraňovat. A připočteme-li k tomu ještě rozbahněná hřiště, pak nás potěš pánbu, nebudeme-li my – tedy jako hráči – k sobě ohleduplní. Věřím, že v každém hráči zůstalo ještě trochu gentlemanství, a když k nějaké nezaviněné srážce dojde, pak by i postižený měl přijmout podávanou ruku. Sledují ho tisíce očí a sportovní gesto diváci vždy ocení. Na druhé straně však i diváci dokáží svým neobjektivním chováním posílat hráče “ na smrt”.

Bude se i nadále o naší největší soutěži říkat, že je přehlídkou tvrdosti a nenávistných soubojů v nás kus tohoto gentlemanství zůstalo.

Já se hlásím k tomu druhému!

Časopis Stadion, č. 12, 1968