Druhé stříbro fotbalového mága

Zasloužili se o ně nejen hráči v čele s Josefem Masopustem, Ladislavem Novákem, Viliamem Schrojfem, Tomášem Pospíchalem a další skvělí hráči, ale i trenér Rudolf Vytlačil. Velký fotbalový odborník, kdysi znamenité levé křídlo Slavie i národního týmu. Nezdolný optimista, psycholog „od boha“, který dokázal své svěřence motivovat a vyhecovat tak, že se nezalekli žádného soupeře.

Když se o dva roky později v přípravě fotbalového týmu na OH 1964 v Tokiu uvažovalo o tom, kdo tým povede jako trenér, neměl Rudolf Vytlačil rovnocenného konkurenta. Sám však nemohl počítat ani s jedním ze „stříbrných chilských hochů“, protože už tehdy se hráči ze světového šampionátu nesměli OH účastnit.

Pohoda a dobrá nálada, která především díky Rudolfu Vytlačilovi vládla v jihoamerické zemi, se po dvou letech přenesla i do atmosféry mužstva bojujícího o olympijské medaile v zemi vycházejícího slunce. Československo postupně porazilo 6:1 Jižní Koreu, 5:1 Sjednocenou arabskou republiku, 1:0 Brazílii, 4:0 Japonsko. V semifinále potom vyhrálo 2:1 nad NDR.

Ve finále nás čekalo Maďarsko. První poločas skončil 0:0, ale pak si dal jinak výborný Josef Vojta nešťastně vlastní gól. Nedlouho na to zvýšil po úniku Beneho náš soupeř na 2:0. Jan Brumovský sice ještě snížil na rozdíl jediného gólu, víc jsme však z drtivé převahy do konce zápasu nevytěžili.

Po druhé se tak dotýkal Rudolf Vytlačil se svými svěřenci zlata, tentokrát olympijského. Ani tentokrát ale nebyl velkému fotbalovému mágovi dopřán úspěch nejvyšší.

Při takovýchto velkých sportovních událostech je ovšem i stříbro vlastně zlaté.

Pro blog Sportantique, Petr Feldstein, 2020