Z historie ZOH ve 20. a 21. století – 6
by
Petr Feldstein
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
V pátek 6. února 2026 budou v Miláně na stadionu San Siro, který je spojený především se jmény slavných fotbalových týmů Interu a AC, zahájeny jubilejní 25. zimní olympijské hry.
Slavnostní průvody sportovců se uskuteční ještě v dalších třech italských městech – Cortině d´Ampezzo, Predazzu a Livignu. I tam budou totiž olympijské soutěže probíhat.
Projděme se předcházející historií zimních her, které se poprvé uskutečnily více než před jedním stoletím. V roce 1924.
Sapporo 1972 a Innsbruck 1976
V roce 1972 se poprvé v historii uskutečnily zimní olympijské hry v Asii. Ve dnech 3. – 13. února uspořádalo XI. ZOH japonské město Sapporo. Účastnilo se jich 1106 sportovců z 35 zemí. Československo vyslalo 44 reprezentantů. Byl mezi nimi i skokan na lyžích a vlajkonoš naší výpravy Jiří Raška, který obhajoval zlatou medaili ze středního a stříbrnou medaili z velkého můstku z předcházejících her v Grenoblu. V 31 letech, narozeniny měl hned druhý den her, byl tentokrát pátý a desátý.
Olympijským vítězem, druhým československým v historii, se stal v soutěži mužů bratislavský krasobruslař Ondrej Nepela. Jeho největšími soupeři byli Sergej Četveruchin ze SSSR a Francouz Patrick Péra. Vítězství 21letého Nepely, pro něhož to byly už třetí ZOH, perfektní byl především v povinných cvicích, bylo přesvědčivé. Celkově získal víc než 2739 bodů. Druhý Četveruchin byl zpět o téměř 67 bodů a třetí Péra o dalších 19. V soutěži byli mj. později velmi dobří a úspěšní krasobruslaři jako např. Jan Hoffmann z NDR, Vladimír Kovalev ze SSSR nebo Toller Cranston z Kanady.
Výborně si vedla i čs. běžkyně na lyžích Helena Šikolová. V běhu na 5 km jí patřila bronzová medaile. 6. místo obsadila jako členka naší štafety na 3x5 km, 7. místo vybojovala v běhu na 10 km. Z dalších našich lyžařů byl na výborném 6. místě sdruženář Tomáš Kučera, a hodnotné 9. místo obsadil Stanislav Henych v běhu na 30 km.
Bez medaile se ze země vycházejícího slunce nevrátili ani čs. hokejisté, kteří získali bronz. Olympijského turnaje se účastnilo 11 zemí. Nebyla ovšem mezi nimi Kanada. Svůj tým na ZOH nevyslala na protest proti skrytému profesionalismu sportovců ze socialistického tábora.
V Sapporu se nejprve uskutečnily kvalifikační zápasy, ČSSR v něm porazila 8:2 domácí Japonsko o postup do šestičlenné finálové skupiny. V té jsme pak s týmem, v němž hráli např. brankář Jiří Holeček, obránci Oldřich Machač a František Pospíšil, a útočníci Josef Černý, Václav Nedomanský, Jiří Holík, Vladimír Martinec či Ivan Hlinka, porazili 2:1 Švédsko, 7:1 Finsko a 14:1 Polsko, ale podlehli 2:5 Sovětskému svazu, jenž turnaj vyhrál, a 1:5 USA, které byly druhé.
Největším překvapením ZOH v Sapporu bylo vítězství polského skokana na lyžích Wojciecha Fortuny na velkém můstku. Ten v prvním kole skočil nevídaných 111 m. K tomuto výkonu mu dopomohly mimořádně příznivé povětrnostní podmínky. Octl se v čele pole startujících s odzbrojujícím náskokem. Ve druhém dopadl jen na značku 87,5 m. I tak zlatou medaili uhájil, ale jen o jedinou desetinu bodu před Švýcarem Walterem Steinerem.
Po 3 zlatých medailích získali nejúspěšnější účastníci her, jimiž byli nizozemský rychlobruslař Ard Schenk a sovětská běžkyně na lyžích Galina Kulakovová. V celkovém hodnocení národů vyhrál s 16 medailemi SSSR (8 zlatých, 5 stříbrných, 3 bronzové), druhá byla NDR, třetí Švýcarsko.
XII. ZOH, které probíhaly ve dnech 4. – 15. února 1976, se konaly tam, kde byly uspořádány už 12 let předtím – v rakouském Innsbrucku. Původně se měly konat v Denveru v USA, jenže hlavní město státu Colorado se 3 roky předtím jejich organizování pro řadu ekonomických a finančních potíží vzdalo. Mezinárodní olympijský výbor proto pověřil tímto úkolem Innsbruck, kde byla řada sportovišť, na nichž se ZOH konaly v roce 1964, dosud ve velmi dobrém stavu.
Do rakouského zimního střediska se sjelo přes 1120 sportovců z 37 zemí. Československo vyslalo do nedalekého dějiště zimních her výpravu 58 reprezentantů. Nejpočetněji byli zastoupeni hokejisté, kterých bylo 19. Jen o jednoho méně měli ve výpravě lyžaři v severských, resp. klasických disciplínách.
Naše výprava však příliš úspěšná nebyla. Jedinou medaili, stříbrnou, vybojoval hokejový tým. V turnaji, který začal dva dny před oficiálním zahájením, tedy 4. února, hrálo 12 mužstev. Jeho úrovni ani prestiži neprospělo, že se ho neúčastnily Kanada a Švédsko. Švédové prý z toho důvodu, že jejich hráči nesplňovali amatérský statut.
Čechoslováci dostali v kvalifikaci, z níž vítězové postupovali do šestičlenné finálové skupiny, hokejově exotického soupeře – Bulharsko. Porazili ho bez problémů 14:1. Po 3 brankách dali Jiří Holík, Vladimír Martinec a Jiří Novák. V reprezentačním celku byli vedle osvědčených zkušených hráčů i olympijští nováčci.
Ve finálové skupině jsme s nejsilnějším protivníkem, Sovětským svazem, prohráli v posledním zápase turnaje těsně 3:4. Přitom jsme vedli už 2:0, a ještě necelé 4 a půl minuty před koncem 3:2. Předtím jsme postupně vyhráli 2:1 nad Finskem, 5:0 nad USA, 7:1 nad Polskem a 7:4 nad SRN. Utkání s Poláky však mělo dohru u zeleného stolu. Obránce František Pospíšil byl totiž pozitivně testován na kodein. Proto jsme nakonec prohráli kontumačně 0:1 a přišli o 2 body. Poláci však za toto „vítězství“ nezískali žádné body a Pospíšil mohl v turnaji pokračovat…Nula od nuly, jak se říká, pošla. Celá záležitost neměla na konečné pořadí týmů vůbec žádný vliv.
Velkým úspěchem v silné a početné konkurenci bylo 4. místo 22letého čs. skokana na lyžích Jaroslava Balcara na středním můstku. 6. místo obsadila štafeta žen na 4x5 km a sáňkařská dvojice Vladimír Resl-Jindřich Zeman. Dagmar Kuzmanová vybojovala 9. místo v obřím slalomu i ve slalomu, devátá byla i štafeta biatlonistů. První desítku uzavíraly Blanka Paulů v běhu na 5 km a sáňkařka Dana Spálenská Beldová.
Nejúspěšnějšími sportovci ZOH v Innsbrucku 1976 se staly ženy – sjezdařka Rosi Mittermaierová ze SRN, běžkyně na lyžích Raisa Smetaninová ze SSSR získaly každá 2 zlaté a 1 stříbrnou medaili a sovětská rychlobruslařka Taťána Averinová se 2 zlatými a 2 bronzovými. Velké popularitě se těšil vítěz závodu ve sjezdu, domácí závodník Franz Klammer.
V počtu získaných cenných kovů jednotlivých zemí byl nejúspěšnější Sovětský svaz s 27 medailemi. Z toho bylo 13 zlatých, 6 stříbrných a 8 bronzových. Druhá byla NDR, třetí USA.
Petr Feldstein



