Slavnostní průvody sportovců se uskuteční ještě v dalších třech italských městech – Cortině d´Ampezzo, Predazzu a Livignu. I tam budou totiž olympijské soutěže probíhat.

Projděme se předcházející historií zimních her, které se poprvé uskutečnily více než před jedním stoletím. V roce 1924.

Calgary 1988 a Albertville 1992

XV. ZOH se poprvé v historii uskutečnily v Kanadě. Konaly se od 13. do 28. února 1988 v Calgary v provincii Alberta a účastnilo se jich více než 1420 sportovců z 57 zemí. Če sice nenavázali na zlaté triumfy Jiřího Rašky z Grenoblu 1968 a Ondreje Nepely ze Sappora 1972, přivezli však z těchto her jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Všechny tři zásluhou lyžařů v severských disciplínách.

Tu cennější vybojoval ve skocích na středním můstku Pavel Ploc. K tomu, aby zopakoval ve stejné disciplíně a přesně po dvaceti letech olympijské vítězství Jiřího Rašky chybělo „jen“ to, aby nebyl mezi startujícími tehdy fenomenální Matti Nykänen. Létající Fin vyhrál závod přesvědčivě s náskokem 17 bodů. Zato druhé místo Pavla Ploce bylo tzv. s odřenýma ušima. Pouhé tři desetiny bodu ho dělily od skokana bronzového – tím však nebyl nikdo jiný než další čs. reprezentant Jiří Malec Ten byl po prvním ze dvou soutěžních kol dokonce druhý za Nykänenem, zatímco Ploc se dělil s Rakušanem Heinzem Kuttinem o 5. až 6. místo. Druhým skokem se Ploc vyšvihl na stříbrnou příčku. Malec byl v tomto kole čtvrtý, bronzové pořadí před Jugoslávcem Miranem Tepešem v celkovém hodnocení ale uhájil. To od československých skokanů ještě ale nebylo všechno. Výborné páté místo totiž obsadil Jiří Parma. Dvě medaile a tři závodníci mezi pěti nejlepšími. To byl na ZOH výsledek snů. Čtvrtý Čechoslovák Ladislav Dluhoš byl čtrnáctý.

Velký můstek nám tolik radosti nepřinesl, i když páté místo Ploce, čtrnácté Dluhoše, dvacáté čtvrté Malce a dvacáté deváté Parmy měly také svou hodnotu. Co by za to současní čeští skokani dali. Totéž se týká i soutěže družstev, v níž tito čtyři naši reprezentanti obsadili čtvrté místo, jen osm bodů od případné další bronzové medaile. Ta neunikla našim lyžařům-běžcům, kteří byli v sestavě Radim Nyč, Václav Korunka, Pavel Benc, Ladislav Švanda třetí v závodě štafet na 4x10 km. Před nimi bylo jen Švédsko a SSSR, za nimi mj. Švýcarsko, Itálie, Norsko, SRN, Finsko… Ve štafetě sdruženářů obsadili Ladislav Patráš, Ján Klimko, Miroslav Kopal výborné 4. místo a Kopal sám byl v individuálním závodě šestý. Štafeta žen na 4x5 km doběhla sedmá. Dařilo se i našim sjezdařům, hlavně ženám. Lenka Kebrlová byla v kombinaci pátá, Lucia Medzihradská šestá a ve sjezdu desátá. Adrián Bíreš byl v kombinaci osmý.

Velké zklamání přinesl čs. fanouškům hokejový turnaj. Tým našich hráčů nejdříve postoupil do 6členné finálové skupiny. V té základní, která měla rovněž šest týmů, skončil na 3. místě po vysoké porážce 1:6 se SSSR a těsné prohře, která ovšem hodně bolela, 1:2 se SRN. Oba výsledky se do finálové skupiny započítávaly. Ve zbývajících 3 zápasech jsme sice porazili 5:2 Finsko, ale podlehli 2:6 Švédsku a 3:6 Kanadě. To všechno nestačilo na víc než na 6. místo.

Nejlépe si na ZOH v Calgary vedli sportovci, kteří získali 3 zlaté medaile. Byli to finský skokan Matti Nykänen, který byl i členem vítězného finského týmu v soutěži družstev, a nizozemská rychlobruslařka Yvonne van Gennipová. V hodnocení zemí byl první Sovětský svaz s 29 medailemi (11 zlatých, 9 stříbrných, 9 bronzových) před SRN a Švýcarskem.

O čtyři roky později, v únoru 1992, uspořádalo XVI. ZOH francouzské zimní středisko Albertville. Konaly se od 8. do 23.2. a naposledy proběhly ve stejném roce jako olympijské hry letní. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru bylo takové, že jejich pořádání, jež vyžaduje obrovské organizační nároky, je třeba oddělit. Nadále se budou OH konat v sudých letech. Jednou pouze zimní, jednou letní.

Bylo to také naposledy, co na zimní olympiádě startovali reprezentanti Československa. Bylo jich 75. Od 1.1. 1993 se společný stát Čechů a Slováků, který vznikl v roce 1918 po skončení první světové války po téměř třech čtvrtinách století rozdělil. Nepočítáme-li ovšem léta druhé světové války, kdy existovaly také odděleně Protektorát Čechy a Morava a hitlerovský Slovenský stát.

Čs. reprezentanti získali stejně jako v kanadském Calgary v departementu Savojsko ve francouzských Alpách tři medaile. Všechny byly bronzové. O jednu z nich se znovu zasloužili skokani na lyžích. V individuálních závodech na středním a na velkém můstku sice na medaili nedosáhli, Jiří Parma skončil desátý a pátý, ale na rozdíl od Calgary se prosadili 3. místem v soutěži družstev. O bronz se zasloužili Tomáš Goder, František Jež, Jaroslav Sakala a Jiří Parma, který zbyl jako jediný z calgarské sestavy.

Další dvě medaile jsme vybojovali na ledové ploše. O první se zasloužil krasobruslař Petr Barna. Pokračovatel Karola Divína, Ondreje Nepely a Jozef Sabovčíka našel v soutěži mužů, v níž startovalo 31 závodníků, přemožitele pouze ve zlatém Viktoru Petrenkovi reprezentujícího Sjednocený tým složený z pěti bývalých sovětských republik, a stříbrném Paulu Wyliem z USA. Porazil však takové hvězdy, jakými byli např. Kanaďané Kurt Browning a Elvis Stojko, nebo Brit Steven Cousins.

Medaili z Albertville přivezli na rozdíl od Calgary také hokejoví reprezentanti. Stejně jako na minulých zimních hrách byli členy skupiny B a obsadili v ní rovněž třetí místo. Prohráli pouze s Kanadou, i když 1:5. Porazili však 5:4 SNS, což byl bývalý Sovětský svaz. SNS neboli Svaz nezávislých států, sdružoval po jeho rozpadu 9 z bývalých 15 sovětských republik. Dále už se hrálo systémem play-off. Ve čtvrtfinále jsme vyhráli 3:1 nad Švédskem, v semifinále podlehl Kanadě, tentokrát 2:4, ale v souboji o bronz jsme zvítězili vysoko 6:1 nad USA. Zlato získal SNS, když ve finále porazil Kanadu 3:1. V našem týmu byli mj. Petr Bříza, Jiří Šlégr, Igor Liba, Otakar Janecký či Miloslav Hořava.

Čtvrté místo získala v Albertville krasobruslařská sportovní dvojice Radka Kovaříková-René Novotný, páté vedle Jiřího Parmy i biatlonistka Jiřina Adamičková, šesté běžec na lyžích Radim Nyč a osmé Pavel Benc, oba v závodě na 50 km volnou technikou. Šestá byla také štafeta čs. žen na 4x5 km a štafeta mužů v severské kombinaci. Sedmé místo obsadila štafeta běžců na 4x10 km a štafeta biatlonistů, osmé sjezdařka Lucia Medzihradská v kombinaci a štafeta biatlonistek.

Nejúspěšnějšími sportovci ZOH 1992 byli běžci na lyžích Ljubov Jegorovová ze SNS (3 zlaté medaile, 2 stříbrné) a Norové Björn Dählie a Vegard Ulvang (oba 2 zlata a 2 stříbra).

Poprvé se na těchto konaly soutěže v akrobatickém lyžování a short tracku – rychlobruslení na krátké dráze.

V hodnocení zemí bylo první Německo, které získalo 26 medailí (10 zlatých, 10 stříbrných a 6 bronzových, druhý byl Sjednocený tým pěti bývalých sovětských států a třetí Norsko.

Petr Feldstein