Přátelé Slavie, přátelé mezi sebou

Ve Slovanském domě na pražských Příkopech se totiž 23. března 1964 sešly stovky slávistických příznivců, aby diskutovaly o tehdejší aktuální situaci slávistického sportu, který tehdy pod vnuceným bolševickým názvem Dynamo stíhala jedna pohroma za druhou. Po sestupu fotbalistů do druhé ligy znamenal rok 1963 pro celou jednotu dobu silného úpadku. Dluhy, nedostatek sportovního vybavení, pokles výkonnosti. Rozpadaly se téměř všechny oddíly. Některé sportovní a politické kruhy se již těšily na zánik celého klubu, zabrání stadionu…

Nejvíce na očích byl fotbal. Jeho problémy neskončily sestupem z první ligy, živořil i v té druhé. Spisovatel Pavel Hanuš publikoval v březnu 1964 v časopisu Plamen článek, v němž se zamýšlel nad hrozivým propadem kdysi slavného klubu. Obrovského čtenářského ohlasu využil Jiří Hájek, literární kritik a šéfredaktor Plamene. Svolal slávistické příznivce ke zmíněné besedě. I toto setkání přesáhlo původní představy a záměry organizátorů. Ve snaze uchovat myšlenky a nápady, padl spásný návrh, aby se toto shromáždění stalo základem spolku, který bude ve prospěch Slavie pracovat trvale. Hned ve Slovanském domě byl založen přípravný výbor spolku, Pavel Hanuš se stal předsedou tohoto přípravného výboru. Předseda nelenil a druhý den sepsal šestibodové Prohlášení, které se stalo de facto programem pro činnost přípravného výboru pro prvotní etapu. Ustavující schůze Odboru přátel, jakožto součásti celé jednoty, proběhla 20. září 1964. Skončila úloha přípravného výboru, činnost ve prospěch červenobílých získala nový rozměr.

Nezničitelnost slávistických idejí si zdejší nejstarší a největší fanouškovská organizace Odbor přátel připomněla 7. září 2024 na místě dávného iniciačního činu a společně s pamětníky vytvořila jedinečnou atmosféru, která k tomuto nejstarším a nejslavnějšímu klubu patří.

Ať žije Slavie

Daniel Markvart