Drama Josefa Panáčka

Mezi našimi nominovanými sportovci byl i střelec Josef Panáček. Rodák ze Starého Města u Uherského Hradiště, který se střeleckému sportu začal věnovat až skoro ve 30 letech, o ni usiloval už čtyři roky předtím na LOH v Mnichově. Nakonec však zůstal „ante portas“. Snad i proto, že se upsal „zánovní“ střelecké disciplíně skeetu, v níž se poprvé „olympijsky“ soutěžilo až v roce 1968. U nás asi nebyla dostatečně vžitá a naši skeetaři ještě neměli patřičnou důvěru.

Tentokrát se Josef Panáček už dočkal. Po výkonech a výsledcích na ME 1973 a 1975 zaslouženě.

Při tréninku v Montrealu na střelnici Acadia mu to však vůbec nešlo. Nesl to hodně těžce. Trénování, které ho začalo stresovat, vyměnil na nějakou dobu za saunu. A udělal dobře. Oprvadu si potřeboval odpočinout. Když se na Acadii vrátil, cítil se už úplně jinak.

• 
• Josef Panáček
•  

Tentokrát se Josef Panáček už dočkal. Po výkonech a výsledcích na ME 1973 a 1975 zaslouženě.

Před závodem, který probíhal tři dny, odborníci soudili, že nemá vyloženého favorita. V souvislosti s medailemi se nejvíce mluvilo o Poláku Wieslawu Gawlikovském, Dánu Kjeldu Rasmussenovi z Dánska a Juriji Curanovovi ze SSSR. Podobné naděje se však přisuzovali pěti dalším. Panáček však mezi nimi nebyl.

Při závodě se forma našeho reprezentanta změnila oproti tréninku k nepoznání. První soutěžní den minul terč pouze jednou, druhý den stejný výkon zopakoval. A v ten třetí, závěrečný, neudělal chybu žádnou.

Olympijskou medaili měl na dosah. Jeho největšími konkurenty byli Klaus Reschke z NDR a Eric Swinkels z Nizozemska, ti však za Panáčkem poslední den zaostali. Swinkels se netrefil jednou, Reschke dvakrát. Pro Panáčka to znamenalo rozstřel s Nizozemcem o olympijské vítězství.

V něm byl Josef Panáček přesnější. Po Janu Kůrkovi, který vyhrál osm let předtím, tak získal naši druhou zlatou olympijskou medaili ve střelectví. A ve věku téměř 39 let se stal naším nejstarším olympijským vítězem v historii.

Petr Feldstein