Olympic

Olympic

Středověk se o znovuzrození olympijských her nezajímal. Až v roce 1852 přišel berlínský profesor Ernst Curtius s myšlenkou vykopávek ve starověkém Olympu. Dlouhá léta hledal podporu svých myšlenek, a tak k realizace celé věci mohl přikročit až v letech 1875-1881. Zde zakřesala I první myšlenka oživení starověkých olympijských her. Curtisovou myšlenku přivedl k životu francouzský baron Pierre de Coubertin. Vrozená láska ke sportu ho přivedla k myšlence, jak nahradit hazardní hry ušlechtilým zápolením. Dospěl k závěrům, že čestný sportovní boj může upevňovat I přátelství mezi národy. Na kongresu atletického sportu v roce 1892 v Paříži navrhnul Coubertin oživení starověkých olympijských her. Střetl se s neporozuměním a výsměchem, ale své myšlenky se nevzdal. Znovu přišel s tímto návrhem na kongresu o dva roky později. Neúnavný Coubertin dosáhl souhlasu! Kongres jmenoval výbor, založený ze zástupců dvou 14 států, který měl první hry připravit. Všichni se zavázali, že se vynasnaží, aby sportovní boje charakterizovali šlechetnost a rytířskost. Po dlouhém spánku, po 1303roční přestávce olympijské hry opět ožily k nové slávě a staly se významným mezníkem v dorozumění a přátelství lidí všech ras a národů světa.

Případ Hardingová

by

Šestý den roku 1994, kterým svátkem Tří králů končí Vánoce, odchází 24letá americká krasobruslařka Nancy Kerriganová, bronzová medailistka z MS 1991 a ZOH 1992, obhájkyně titulu mistryně USA z předcházejícího roku ve sportovní hale v Detroitu z ledové plochy.

Číst dál...

Případ Dory Ratjenové

by

Soutěže ve skoku vysokém žen na letních olympijských hrách v roce 1936 (posledních před druhou světovou válkou) v Berlíně, hlavním městě už tři roky hitlerovského Německa, se zúčastnilo 17 závodnic.

Číst dál...
Strana 1 z 4