Dvakrát bronzová Hedwig

V hlavním městě Francie už mohly, na rozdíl od Atén 1896, startovat i ženy. Předseda MOV, baron Pierre de Coubertin, se při tomto rozhodnutí, musel asi trochu zapřít. Sportování příslušnic slabšího pohlaví příliš nakloněn nebyl. Možná i proto náš olympijský výbor, jehož šéf Jiří Guth byl přítelem tohoto francouzského aristokrata, nominoval do Paříže pouze pětici mužů, mezi nimi i Františka Jandu.

Pražská rodačka Hedwig Rosenbaumová do města pod ještě zánovní Eiffelovou věží v posledním roce 19. století přesto přicestovala. Do tenisového turnaje se přihlásila už v Praze. Kromě ní se však ženské dvouhry účastnilo pouze dalších pět hráček. Což znamenalo, že ve čtvrtfinále se mohly odehrát pouze tři zápasy se třemi vítězkami. To by bylo pro semifinále málo.

Pořadatelé proto rozhodli, že čtvrtfinále sehrají pouze čtyři tenistky, a že zbývající dvě, ty, které budou mít štěstí při losu, postoupí do semifinále bez boje. Fortuna se přiklonila k Američance Jonesové Farquharové a k Hedwig Rosenbaumové reprezentující Čechy. Ta prohrála v semifinále s Francouzkou Prévostovou 1:6, 1:6. To však nezměnilo nic na tom, že získala bronzovou medaili, první olympijskou medaili pro Čechy vůbec. O 3. místo už se totiž nehrálo.

Při účasti osmi párů nastoupili Hedwig Rosenbaumová a Brit Warden v mixu rovnou ve čtvrtfinále. V něm porazili francouzskou dvojici Gillouová-Verdé-Deslisle 6:3, 3:6, 6:2. Postup do semifinále, v němž prohráli 3:6, 0:6, s Francouzkou Prevostovou a Britem Mahonym znamenal však rovněž bronz.

Hedwig Rosenbaumové tedy stačilo k tomu, aby přivezla z Paříže dvě olympijské medaile, vyhrát jeden jediný zápas.

Nic to však nemění na tom, že se jednou provždy stala naší první olympijskou medailistkou. I první vícenásobnou olympijskou medailistkou. A také jednou z prvních čtyř tenistek na světě, které tyto medaile dobyly.

Petr Feldstein