Pozlacená zlatnice

Širší veřejnosti téměř neznámá závodnice navíc překonala československý rekord výkonem182 cm. Osobní si zlepšila o 16 cm. Vítězství nad známějšími a do té doby lepšími soupeřkami jí vyneslo nominaci na olympijské hry do Mexika.

Ač se to po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy zdálo hodně nepravděpodobné, československá olympijská výprava nakonec do dějiště her, Mexiko City, nakonec přece jen odcestovala – i s naší nejmladší atletickou reprezentantkou Milenou Rezkovou.

Z kvalifikace výškařské soutěže postoupilo do finále, které se konalo 17. října, čtrnáct výškařek, které v kvalifikaci zdolaly limit 174 cm. Mezi nimi i všechny tři z Československa. Vedle Rezkové (později Hübnerové) i Jaroslava Valentová a Mária Faithová (později Mračnová). Milena přišla na olympijský stadion bez trémy, zato se svou oblíbenou knížkou – Tři muži ve člunu od Jeroma Klapky Jeroma. Čerstvě vyučená zlatnice si mezi pokusy docela klidně četla, což řadu jejích soupeřek vyvádělo z míry.

V samém závěru zůstaly v soutěži Antonina Lazarevová a Valentina Kozyrevová ze SSSR a Miloslava Rezková z Československa. Olympijskou medaili tedy měla Milena jistou. Už to byla ohromná senzace. Teď už šlo „jen“ o to, z jakého kovu nakonec bude.

Milena se nořila do četby světoznámého humoristického románu i nadále. Od stránek vzhlédla jen ve chvíli, kdy ji po pokusech soupeřek „vyrušila“ reakce obecenstva. Pak se jako jediná svým nenapodobitelným stylem přenesla přes laťku ve výšce 182 cm. Právě tolik skočila necelé tři měsíce předtím v Jablonci nad Nisou. Teď tímto výkonem získala zlatou olympijskou medaili.

O rok později vyhrála výkonem 183 cm i mistrovství Evropy v Aténách. Tam si pro změnu četla Saturnina od Zdeňka Jirotky. Coby olympijská vítězka a mistryně Evropy, světový šampionát se tehdy ještě nepořádal, se stala jednou z našich nejúspěšnějších atletek a vůbec sportovkyň v historii.

Petr Feldstein