Případ Dory Ratjenové

Byla mezi nimi i tehdy 18letá všestranná atletka Fanny Blankersová z Nizozemska, později provdaná Koenová, která ovládla několik disciplín královny sportu o dvanáct let později, na prvních olympijských hrách poválečných. V Berlíně skončila spolu s dalšími dvěma závodnicemi výkonem 155 cm na děleném šestém místě. Mezi pěti skokankami, které se umístily před ní, byla čtvrtá výkonem 158 cm, 17letá Němka Dora Ratjenová. Od zisku olympijské medaile ji dělily dva centimetry. První tři – v pořadí Ibolya Csáková z Maďarska, Dorothy Odamová z Velké Británie a Elfriede Kaunová z Německa – dosáhly shodného výkonu 160 cm. O zlatu, stříbru a bronzu rozhodl počet pokusů.

Dora Ratjenová, rodačka z Erichsdorfu u Brém, která o rok později skočila na mistrovství Německa 163 cm a stala se šampiónkou tzv. třetí říše, však o svou „bramborovou medaili“ za čas přišla.

Dořin otec Heinrich Ratjen v roce 1938, kdy bylo pohlaví jeho dítěte zpochybňováno, přiznal, že už když se narodilo, nebylo v tomto ohledu jasno ani porodní asistentce. Ta nejdříve oznámila, že je to kluk. Po několika minutách se však opravila a zmatenému otci sdělila, že jeho ženě se narodila holčička. Rodiče pak svého potomka také jako děvče vychovávali. Dora sama se však asi od deseti let cítila být chlapcem. Dál se ale, snad aby si nepohněvala rodiče, oblékala jako dívka. A jako dívka začala v té době sportovat.

Atletická kariéra Dory Ratjenové pokračovala i po mistrovství Německa. Na 2. mistrovství Evropy v Paříži 1938 získala výkonem 167 cm, který znamenal i světový rekord, zlatou medaili. Ten pak znovu sama překonala.

Teprve potom se to, o čem se zatím mluvilo spíš potichu, začalo, i z iniciativy některých soupeřek Ratjenové, probírat veřejně. Vyšetřování policie skončilo trestním řízením pro podezření z podvodu. Závěr byl, že podvodu se snahou získat finanční odměnu se Dora Ratjenová nedopustila. Musela však s okamžitou platností se sportem skončit.

V březnu 1939 požádal Heinrich Ratjen o změnu záznamu pro své dítě v matrice. Z Dory Ratjenové se stal Hermann Ratjen, který vrátil zlatou medaili mistryně Evropy 1938. Německé a světové rekordy, jichž dosáhl jako Dora Ratjenová, byly z oficiálních výsledkových listin vymazány. U 4. místa z LOH 1936 sice jméno Dora Ratjenová figuruje, je však u něj poznamenáno: diskvalifikace.

Petr Feldstein