AC SPARTA PRAHA (1893-1963)

Sedmdesát let v životě člověka-to je celý lidský věk. Kolik to znamená vrásek, šedin, radostí i útrap, zklamání a zkušeností. Sedm desetiletí v životě klubu je však mnohem víc. To jsou stovky lidských věků. Nesčetné osudy, shromážděné kolem jednoty ve slavných i pohnutých dobách vítězství i poklesů. Do dějin jednoty píší své řádky známí sportovci, kterým aplaudoval celý svět, stejně jako skromný, obětavý příznivec. Ten stojí nepovšimnut někde v koutku, přitištěn u bariéry na fotbalovém hřišti, nebo upravuje škváru, kterou za několik minut rozmetají hřebíky na tretrách závodníků..

Život jednoty, to je život lidí. Těch lidí, kteří se usmívali, když bylo dobře a kteří odhodlaně svírali rty v dobách otřesů a krizí. Bylo mnoho těch, kteří nesli vlajku, je to však jen pouhá kapka proti moři druhých, kteří nitku po nitce její barvy vyšívali. Jejich práce se odráží v generacích zdravých, zdatných lidí, kterým je sport a tělesná výchova nedílnou součástí, potřebou a naplněním života. Zdraví člověka, zdraví a tělesná zdatnost národa jsou jediným cílem všech pracovníků v tělovýchově - a láska k jednotě hnací silou k této práci. A tato práce? Často mravenčí, nedoceněná, pouhý kamínek do monumentální mosaiky, ale I za ty kamínky všem dík. Bez nich by totiž letošní sedmdesátka nezářila s takovou intensitou do současných i příštích let, která nechť pro všechny věrné a cílevědomé znamenají klidnou, jasnou a nadějnou budoucnost.

Pohled do historie

Počátky založení naší tělovýchovné jednoty jsou nerozlučně spjaty s počátky lehkoatletického sportu. I když vznik a vývoj lehké atletiky je podrobně popsán jinde, je třeba se o ní zmínit alespoň krátce. Byli to přece lehcí atleti, kteří si prvně připjali na tílka sparťanský znak a proslulé černé S..

V roce 1884 se na tehdejším “Korunním ostrůvku” proti ostrovu Velké Benátky (v místech na nábřeží blízko Hlávkova mostu) začala scházet skupina hochů, aby se věnovala svým zábavám. Místo běžných klukovských her provozovali však něco jiného. Skákali tu do dálky, vrhali kameny, běhali o závod na krátkou vzdálenost. Kdo to byl? Nacházíme mezi nimi jména, jako byl Oskar Lažnovský, Josef Otakar a Karel Malečkové, Martin Bareš, Otakar Bezchleba a jiní. Odstranily z plochy kameny, vyrýpli jednu čáru jako strat a druhou jako cíl a už 9. Dubna 1884 tady uskutečnily závody v běhu. Zvítězil Oskar Lažnovský a druhý byl Josef Maleček.

Sem tedy vede nejzazší stopa české atletiky. To však do našeho jubilejního roku 1893 chybělo ještě 9 let. Jak byla tato léta vyplněna?

Samozřejmě dalšími závody a podniky, a to nejen nějakými! V roce 1887 to bylo mistrovství Manin na 150 kroků, prokazatelně první atletický podnik a první mistrovství v Čechách. A hned o týden později to bylo první mistrovství Čech v běhu na 200 kroků. Malé, maličké to byly podniky, ale jak smělé perspektivy připravovaly. Přidávaly se další kluby. Např. Klub velocipedistů Praha se spojil a vytvořil první veřejný atletický podnik v našich zemích, o rok později II. Atletické závody a v roce 1900 třetí, vždy s obsáhlejším a větším programem.

Ale to už předbíháme. Vraťme se do roku 1891, kdy prvně jmenovaní hoši z Manin a ti z klubu velocipedistů Praha se spojili a založili tak klub pod jménem ATLETIC CLUB PRAHA. Zřejmě však tento klub nesplnil vše, co se od něj očekávalo, ani se mu nepodařilo různorodé prvky spojit. A koncem září zde došlo k neshodě, která vedla k tomu, že z AC SPARTY vystupuje 26 členů a ti okamžitě uvažují o založení atletického klubu nového. Byly vypracovány a zadány stanovy a když byly počátkem Listopadu 1893 úřady schváleny, byla svolána ustavující valná hromada. Konala se 16. Listopadu 1893 na Vinohradech v Balbínově ulici ve Friedlanderově restauraci a zde spatřil světlo světa ATHLETIC CLUB KRÁLOVSKÉ VINOHRADY.

To je tedy památné datum, kdy byl položen základ k pozdější AC Spartě.

Převzato z Ročenky, 70 let, Spartak Praha Sokolovo, 1893 – 1963.

Zajímavé tiskoviny na: FANZONE