Z galérie majstrov športu-Čambal

Štefan Čambal, jak zvučné jméno ještě dnes, přestože nás dělí už dvě desetiletí od okamžiku, co byl zapsán do sestavy našeho národního mužstva. Jak živé jsou ještě vzpomínky na tohoto oslnivého technika, jedinečného stratéga a skvělého taktika, který byl šest let oporou československého reprezentačního celku a bývalého SK Slavia. A jen tehdy, když s ním hovoříme v učebně fotbalistů Tankistů, si uvědomujeme, jaký je tento padesátník. Vždyť se téměř nezměnil od dob, kdy obecenstvo tleskalo jeho vítězným soubojem s nejlepšími evropskými útočníky.

Začal jako třináctiletý v mužstvu bratislavského Ligeti v roce 1923. O čtyři roky přešel do I. ČsŠK Bratislava, v kterém sehrál vice než 150 zápasů, než odešel v roce 1929 do Teplic. Tam pobyl jen jediný rok a objevil se červenobílém dresu SK Slavia. Po šesti letech vrcholné výkonnosti přestoupil do Zlína, kde se skončila jeho aktivní fotbalová činnost. Od roku 1940 odevzdával své fotbalové mistrovství jiným. Plných devět let působil jako trenér Partizánského, potom ve Vítkovicích, rok v Brně a nakonec v Liberci a Praze, kde má svými znalostmi a uměním přispět k návrtu Tankistů do fotbalového mistrovství republiky.

V dresu národního mužstva odehrál dvacet utkání, za Slavii téměř tři stovky. V těchto šesti letech hrál proti nejlepším útočníkům Evropy a nejednou musel číst, jak Šindelář, Meazza či. Dr. Sárosi zklamali, ale pravdou bylo, že jejich vynikající umění překonal ještě větším umem nenápadný a vzorně poctivý hráč. Čambal byl oporou národního mužstva ve slavných bojích o mistrovství světa 1834 v Itálii, ale nejraději vzpomíná na rok 1933. Tehdy naše národní mužstvo nastupovalo na vídeňském Hohe Warte proti slavnému rakouskému Wunderteamu, který se tehdy dočkal nečekané, ale zasloužené prohry od Československa. Jedním z původců tohoto překvapení byl skvělý výkon československé zálohy, kterou vedl Čambal. Po jeho pravé straně hrál Košťálek a Madeon po levé. Vítězství v poměru 2:1, kterého tehdy Československo dosáhlo, si Čambal cení nejvíc.

A co říká o dnešním fotbalu? - Příliš dlouho jsme povyšovali fyzické schopnosti nad techniku. Dnes nám chybějí vysoko techničtí a nejvíce taktičtí hráči. Musíme zlepšovat technickou dokonalost hráčů a myslím, že cesta, kterou jsme pro toto nastoupili, je správná. Naši hráči potřebují hrát hodně mezinárodních zápasů, protože střetnutí se zahraničními hráči vždy byli a jsou nejcennější školou. Myslím, že to s naším fotbalem není tak špatné, abychom v následujících letech nedokázali napravit chyby, kterých jsme se dopouštěli. Snažím se k tomu přispět nejen v oddíle, kde trénuji, ale také v ústřední trenérské radě Fotbalové sekce ŠVTVS.

Jiří Pechr, Časopis Štart, ročník I, číslo 16, 1956