Helmut Balderis (1978)

-tp- by -tp-
Hokej

Na utkání hokejistů ČSSR a SSSR v sedmdesátých letech asi nelze zapomenout, zejména na to "finálové" v Praze, roku 1978. Ozdobou sborné byl tehdy i Helmut Balderis.

Hokejový reprezentant SSSR

„Tu situaci jsem si nesčetněkrát přehrál. Jel jsem na Dzurillu, široko daleko nikdo. Zůstal na brankové čáře, to znamenalo, že musím střelit nahoru do rohu. Pár metrů před brankou jsem se rozhodl pro blafák, bál jsem se, že pořádně nezvednu zvednout kotouč. Blafák skončil na Dzurillových betonech…“

Tak skončil vídeňský sen Helmuta Balderise o titulu mistra světa. Ta branka tehdy mohla rozhodnout o zlatu pro sbornou.

View the embedded image gallery online at:
https://sportantique.cz/helmut-balderis#sigProIdc8e0844111

Kdysi měl přezdívku „Protopopov“ po známém krasobruslaři. Od bytu Balderisových bylo na zimní stadion pár metrů, atak se již ve čtyřech malý Helmut postavil na brusle. Krasobruslařské, protože v hokejovém oddíle brali až od jedenácti. Kreslil kličky a paragrafy, učil se skákat a točit piruety, vyhrával v soutěžích, ale neustále toužil po hokeji. Nejen proto, že se mu kluci smáli a vybízeli, aby nosil sukně, když jezdí s holkama. Přezdívka zmizela v okamžiku, kdy ho trenér Klaus již mohl vzít do hokejová přípravky. Přinesl si dobrou techniku, měl dobrý reflex. Jednou však přišel domů uplakaný, zamkl se do svého pokoje a s nikým nechtěl mluvit. Až po několika hodinách otci sdělil, že mu školní lékař předepsal brýle: „Už nebudu moci hrát…Nevezmou mě na trénink,“ vzlykal čtrnáctiletý chlapec. Ale otec si věděl rady: „Nebreč, udělám ti zvláštní přilbu, která ti bude chránit oči. Budeš hrát v brýlích.“

Hrál, ale skla se zamlžovala, kolovaly domněnky, že se začíná bát tvrdých střel. Po zásahu klubového lékaře dostal kontaktní čočky. Celou sezónu si na ně nemohl zvyknout, kolikrát mu vypadly, ani nepočítá. Dnes mu již nedělají potíže, na střídačce má vždy připraven další pár. V šestnácti hrál za dospělé, ale nepatřil do seznamu nadějí. Až přišel do Rigy trenér Viktor Tichonov a povšiml si Helmuta při zápase juniorů: „Řada chlapců uměla víc než on, ale líbil se mi. Hrál osobitě, vlastním stylem.“

Rychle si Balderise oblíbil. Tichonov mě naučil pracovat, hrát a myslet. Zároveň ve mně vychovával charakter, bez něhož nemůže hokejista existovat,“ vzpomíná Bladeris. Ze sólisty se rychle stával hráč, který své přednosti obětuje pro kolektiv. V sezóně 1976-77 získal titul krále střelců, úspěchy Dynama Riga v sovětské lize byly z velké části jeho zásluhou. Podle slov trenéra Tarasova v sobě spojuje techniku Charlamova a driblink Bobrova.

Hrál na MS v Katovicích a ve Vídni, kde byl vyhlášen nejlepším útočníkem šampionátu. Po návratu domů se zabýval přestěhováním do Moskvy. Sebe, ženy Anity (seznámil se s ní v době krasobruslařských začátků, byla mistrní Lotyšské SSR) a dvou dcer – Signy a Diany. „V rižském Dynamu bych rád hrál celý život, kdyby neexistovaly reprezentační zájmy. Viktor Tichonov přešel do CSKA s úkolem sestavit silné útoky a v jednom z nich jsem měl být i já.“

Helmut Balderis patří mezi nejlepší moderní útočníky. Má rychlou střelu, schopnost kombinovat, smysl pro spolupráci. Nemám rád hrubost, ovšem v loňské sezóně proseděl na lavici trestaných 57 minut…“ Člověk se někdy neudrží, když je otloukán, zastavován rukama nebo podražením. Oplácím a jsem právem vylučován. Ještě jsem nezvládl silový hokej, chybí mi chladnokrevnost, rozvaha a někdy i sebevědomí. Helmut Balderis, který se na začátku sezóny nemohl dostat v CSKA do tempa, patří opět mezi opory sborné. V Praze na MS bude chtít přerušit sérii našich mistrovských titulů a splnit svůj se. Zlato z mistrovství světa.


pro blog sport antique sepsalZ časopisu Sedmička pionýrů, 4. 34, 28. Dubna, 1978, -tp-

nakoupit na fanzone.cz Historické sportovní pohlednice: FANZONE
(1 Hlasovat)
Přečteno 165 krát
Označeno v :