Účinná taktika Josefa Holečka

by Petr Feldstein

Olympic sobota, 15 říjen 2022

velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma

Z Berlína 1936 přivezli naši kanoisté dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. 15letý začínající lounský veslař Pepík Holeček se tehdy rozhodl, že dá veslařině vale.

Později to s humorem sobě vlastním vysvětlil ještě jinak: „Nechtěl jsem se celý život dívat za sebe…“ Veslaři jsou jak známo ke směru jízdy otočeni zády,

Po válce začal studovat na Vysoké škole obchodní. Kanoistice se mohl věnovat je málo, ale LOH v Londýně 1948 ho lákaly. Na poslední chvíli se dostal do olympijské nominace.

Hned po startu závodu na 1 km se na řece Temži probojoval do čela a svůj náskok neustále zvyšoval. Druhý Kanaďan Douglas Bennett byl v cíli více než o jedenáct sekund za ním. Holeček dosáhl v Londýně jednoho ze tří olympijských vítězství čs. kanoistů, kteří byli neúspěšnější částí naší výpravy.

V roce 1950 se Josef Holeček stal v Kodani v závodě na 1 km mistrem světa a vybojoval tu i stříbrnou medaili na 10 km.

V roce 1952, kdy se LOH konaly v Helsinkách, mu bylo 31 let. Soupeři, především Maďar János Párti, Švéd Ingemar Andersson, Američan Frank Havens a Fin Olavi Ojanperä si ani nechtěli připustit, že by je Čechoslovák mohl znovu porazit.

Závodilo se na moři. „Nebylo to sice volné moře, nýbrž zátoka, ale na moře otevřená. Zezadu na nás šly vlny. Já jsem si proto sám postavil speciální loď, která se dala na vlnách dobře řídit,“ vzpomínal Josef Holeček později.

Už před startem finále se Holeček rozhodl pro svou osvědčenou, zdánlivě jednoduchou, ale náročnou taktiku – dostal se opět na začátku do vedení a soupeře tím zaskočil. Stejně jako v Londýně a v Kodani. Pak pádloval v rychlém, pravidelném rytmu. Loď na dlouhých mořských vlnách plula velmi lehce. Nikdo ze soupeřů neměl po celý závod nejmenší naději.

Druhý Párti měl v cíli ztrátu osmi sekund, třetí Ojanperä další čtyři.