Vrabec z Minsku

Několik měsíců předtím získala tato 150 cm vysoká a 37 kg vážící dívka na letních olympijských hrách v Mnichově tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. O nejcennější vítězství, ve víceboji, ji připravila soutěž v přeskoku, v níž byla pátá.

Olga se tu těšila nebývalým sympatiím obecenstva, současně ale, přes úspěchy, kterých dosáhla, bojovala s nepřízní rozhodčích.

Po Novém roce 1973 odcestovaly gymnastky SSSR na exhibiční turné po USA. Olga Korbutová, rodačka z běloruského města Grodno, byla mezi nimi.

Jedno z vystoupení proběhlo i v newyorské Madison Square Garden. Už dlouho předtím, než začalo, nabitá hala skandovala: „We want Olga, we want Olga! My chceme Olgu, my chceme Olgu!“

Americký prezident Richard Nixon ji jako světovou celebritu pozval do Bílého domu. Při setkání jí řekl, že její výkony na olympiádě udělaly pro snížení politického napětí mezi USA a SSSR víc než velvyslanectví obou těchto velmocí za pět let.

Fenomenální gymnastka, která ukázala cestu svým nástupkyním, patřila ale i k těm sportovcům, kteří, ač k tomu mají všechny předpoklady, na úplně absolutní vrchol přece jen nedosáhnou. Na mistrovství světa 1974 ve Varně, kde se jí dostalo přezdívky „vrabec z Minsku“, posbírala sice medaile ve všech disciplínách (z toho dvě zlaté za vítězství družstva SSSR a za přeskok, který jí v Mnichově nevyšel), ale ve víceboji byla „jen“ druhá za krajankou Ludmilou Turiščevovou.

Na LOH v Montrealu 1976 zápolila se zraněním. Přesto získala jako členka družstva SSSR zlato a na kladině stříbro. Celkově byla pátá.

Po rozpadu SSSR emigrovala s rodinou do USA, kde byla téměř dvacet let po památném turné stále populární. V roce 2012 se jako čestný host účastnila LOH v Londýně.

Už o čtvrt století dříve byla jako první na světě uvedena do Mezinárodní gymnastické síně slávy. Až po ní se této cti dostalo tak výjimečným osobnostem jako Nadia Comaneciová, Věra Čáslavská nebo Ágnes Keletiová.

Petr Feldstein