Skok do říše fantazie

Skličující atmosféru dokreslují blesky a hromy. Na zem dopadají i první kapky těžké jako kousky olova.

První závodník se rozbíhá…a přešlapuje. Totéž zopakuje i druhý. Ani třetí dálkař nemá platný pokus. Pak se chystá čtvrtý v pořadí – 190 cm vysoký a 73 kg vážící 22letý Američan Bob Beamon. Jeho dosud nejlepší výkon je 833 cm, třetí nejdelší skok všech dob. Více, a to jen o dva centimetry, skočili v atletické historii pouze Beamonův krajan Ralph Boston a Igor Ter-Ovanesjan ze SSSR, Držitel a spoludržitel světového rekordu. Oba jsou také mezi účastníky finálového závodu. Vědomi si ve svých 30 letech blížícího se konce kariéry touží po zlaté olympijské medaili.

Bob Beamon se rozbíhá a pak odráží. Znalci na stadiónu i u televizních obrazovek už teď zaregistrují, že se děje něco zvláštního. Američan se od odrazového prkna odpoutal lehce a s úžasnou silou. Jako kdyby jeho noha v tom okamžiku stlačila neviditelné péro. A pak letí. Dlouho, nesmírně dlouho. A až nepochopitelně daleko. Když dopadne do pískoviště, nastane na stadiónu naprosté ticho. Diváci nevěří tomu, co viděli, rozhodčí zase hodnotám, které naměřili. Beamonův výkon musí skutečně měřit pásmem. Optické měřidlo nastavené na 860 cm jim nestačí.

Skok je znovu a znovu přeměřován. I dlouhonohý a dlouhoruký Američan je jako omámený. Ví, že skočil hodně, a cítí, že je to ještě víc než „hodně“. Že doletěl do říše fantazie a snů. Že doskočil někam, kam se to snad ani „nesluší“.

Konečně se na otáčecím panelu rozsvítí do temného odpoledne tři číslice: 8, 9, 0. 890 cm!

Znovu nastává užaslé ticho. Až potom dojde k výbuchu údivu a nadšení. Exploze desítek tisíc hrdel přehluší i burácení hromů nad Aztéckým stadiónem.

Pro blog Sportantique, Petr Feldstein, 2020