Kam zmizel Wunderteam? (1957)

Mezi účastníky na první místo chce být i Rakousko. Neoddávejme se nějakým iluzím, protože úroveň našeho fotbalu není momentálně velká. Ach, kde že jsou ty staré časy, když jsme „vlastnili“ Wunderteam , mužstvo, které na Hode Warte porazilo favorizované Skoty 5:0, Švýcarsko 8:1, Italy 2:1, Maďary 8:2, Švédy 4:3 a Švýcary 3:1. Jen Československo zastavilo skvělou sérii vítězství, když dosáhlo v Praze r. 1932 remízu 1:1. Potom následoval nezapomenutelný zápas v Londýně, kde Wunderteam prohrál nešťastně s Anglií.

Všechno nám to v mysli často ožívá a obnovují se i vzpomínky na velké hráče. Mužstvo mělo vynikající jednotlivce, kteří si nenechali vnutit nějaký systém. Dávali přednost momentálním nápadům a trikům, neznali žádnou šablonu. Mistrovsky improvizovali, a to jim přinášelo úspěch. Co se však stalo s fotbalovými čaroději od dob, ve kterých se mnohým z nás nedařilo právě nejlépe, ale fotbal se hrál ve Vídni tak, jako nikdy předtím?

• Smistik a Plánička
• W. Nausch
• K. Rainer
•  

Začněme při tom útočníkovi, který měl nevyčerpatelnou zásobu nápadů, při papírovém, jak kamarádi říkali, Mathiasovi Šindelářovi. Mnohé kytice na jeho hrobě svědčí, jak milovníci fotbalu zbožňovali toho hráče. Toni Schall, levá spojka a vynikající střelec, zemřel v roce 1948 na srdeční příhodu, Gall křídelní útočník, od kterého jmenovaní dostávali ideální přihrávky, se stal obětí druhé světové války.

Na pravé spojce vedle Šindeláře hrál vynikající útočník Vienny – Fritz Gschweidl. Dnes je zaměstnancem sázkové kanceláře. Jeho soused, pravé křídlo Karl Zichek, je majitelem malé kavárny v Meidlingu a často tam hostí své bývalé spoluhráče z Wackeru. Nesmíme zapomenout ani na malého Hansi Horvatha, protože právě on podal proti Skotsku vynikající výkon. Horvathova kavárnička v Semmeringu je místem schůzek všech fotbalových nadšenců tohoto výletního střediska. Levé křídlo Vogel je již delší čas v zahraničí, právě jako brankář Rudi Hiden, který je trenérem v Palermu.

• R. Schramseis
• F. Gschweidl
•  

Nejmarkantnější postavou zálohy byl Walter Nausch. Vzhledem na jeho všestranné schopnosti ho bylo možné postavit na jakékoliv místo. Všude, kde hrál, podával stoprocentní výkony. Sedm let byl rakouským svazovým kapitánem, pak ho povolali za technického vedoucího do mateřského klubu-Austrie. Jeho královstvím je sekretariát Austrie, kde se mezi množstvím medailí a pohárů, ke kterým ho vážou mnohé nezapomenutelné vzpomínky, cítí určitě výborně.

Pro srdeční chorobu byl delší dobu připoután k nemocnici, ale dnes už to je zase s Waltrem v pořádku a co nejdříve se vrátí na pracoviště.

Pepi Smistik hrál v mužstvu starých internacionálů a jeho dlouhé přihrávky, které byly vzorem pro Ocwirka, neztratily ani dnes na přesnosti. Smistik je zaměstnán v Živnostenském svazu, donedávna zastával funkci trenéra. Karl Reiner, který hrál ve středu obrany vedle Schramsreisa a Sesty, je majitelem malého obchodu. Kdo potřebuje kožené zboží (a který fotbalista ho nepotřebuje) – ten přirozeně nakupuje u mistra Rainera, přičemž zdarma dostane dobré fotbalové vtipy. Sesta působí již několik let jako trenér ve Švédsku. Romana Schramseisu, fotbalového hrdinu, najdete v tržnici jako prodavače. Muž, který se na vás vždy tak příjemně usmívá, není nikdo jiný než Hansi Mock, střední záložník Austrie. Je majitelem útulné vinárničky, kde se scházejí fotbalisté, kteří přes zimu ze zahraničí na dovolenou.

Zkontrolujme si ještě jednou listinu Wunderteamu. Vynechali jsme někoho? Ano, Petra Platzera, po Hidenovi nejlepšího brankáře, který se chce stát hercem, potom Hugo Meisla, otce Wunderteamu. Z mnoha hráčů uměl vybrat jako nikdo jiný právě ty nejlepší a sestavit z nich celek, o kterém se ještě mnoho a mnoho let budou vyprávět legendy.

Čassopis Štart, roč. II, č.17, 1957