Pravěk fotbalové ligy (1925-1948)

Její výsledky, systematická práce a překonané rekordy jsou pozoruhodné. Je potřeba ve složité době vyzdvihnout i výsledky dalších klubů. Svůj standard si v této sezóně držel Jablonec a Liberec a velký obdiv zaslouží mužstva Slovácka a Pardubic.

Pojďme se tedy podívat do historie naší fotbalové ligy. V současné době fotbalové autority datují její počátek do roku 1925. Zaznívají však stále silnější argumenty, že toto datum by mělo být přehodnoceno a posunuto ještě o pár let zpět.

1925

První ročník takzv. Asociační ligy se hrál jednokolově, za účasti deseti klubů. Zvítězila Slavia, ale nikdo nesestoupil, protože pro další ročník byla vytvořena středočeská profesionální liga. Pouze německý klub DFC Praha se do této soutěže nepřihlásil, ale byla doplněna dalšími kluby: SK Kladno, Slavoj Žižkov a Čechie VIII.

1926

Poprvé se hrálo dvoukolově, systém podzim-jaro. Zvítězila Sparta, z 12člené soutěže sestoupili až čtyři mužstva: Čechie Karlín, Slavoj Žižkov, SK Libeň a Čechie VIII. Nikdo nesestoupil a další ročník měl 8 účastníků.

1927

Hrála se jen na jaře, jako kvalifikace na následující ročník ligy. Zvítězila Sparta, sestoupil Nuselský SK a Meteor VIII. Z kvalifikace si vybojovala účast Čechie Karlín.

1927-28

V sedmičlenné konkurenci získal prvenství Viktoria Žižkov. Soutěž měla název Středočeská I. liga. Sestoupilo mužstvo ČAFC Vinohrady a postoupila SK Libeň.

1928-29

Naposledy se tato soutěž hrála jako středočeská liga. V následujícím ročníku byla přejmenována na státní asociační ligu. Zvítězila Slavia, sestoupil SK Libeň, postoupil vítěz II. Ligy ČAFC Vinohrady a vítěz kvalifikace, Teplitzer FK, takže soutěž měla opět osm klubů.

1929-30

Středočeskou ligu, přejmenovanou na asociační, vyhrála opět Slavia, sestoupil ČFAC Vinohrady a Čechie Karlín, postoupili první dvě mužstva II- ligy – Meteor VII. A SK Náchod.

1930-31

Opět se stala mistrem Slavia, sestoupil Meteor VIII. Teplitzer FK si vítězstvím nad- Rakovníkem zabezpečil účast I v dalším ročníku. Postoupila ještě Čechie Karlín a Viktoria Plzeň, takže soutěž měla 9 klubů.

1931-32

Konečně se prosadila I Sparta a získala mistrovský titul. Sestoupila Čechie Karlín, postoupila Libeň a Plzeň, takže další ročník měl účastníků deset.

1932-33

Titul znovu vybojoval Slavia před Spartou. Sestoupil SK Plzeň a SK Libeň, postoupili SK Židenice a Čechie Karlín.

1933-34

Primát získala Slavia před Spartou, sestoupil a Viktoria Žižkov a SK Náchod, postoupil SK Prostějov a SK Plzeň ze druhé ligy, DFC Praha a AFK Kolín z amatérských mistrovství. Byl to poslední ročník asociační ligy, pro další období byla utvořena kromě I. ligy divize a vítězové potom hráli kvalifikaci o postup do vrcholné soutěže.

1934-35

Vyhrála Slavia s jednobodovým náskokem před Spartou. Dvanáctičlennou společnost opustili AFK Bohemians a Čechie Karlín, postoupili čtyři nejlepší z kvalifikace. I. ČsŠK Bratislava, DFC Saaz, Moravská Slavia Brno a SK Náchod.

1935-36

Prvenství získala Sparta se stejným počtem bodů před Slavií, která měla horší skóre. Čtrnáctičlennou ligu opustili: DFC Praha, FK Teplitzer, AFK Kolín a DSV Žatec, jediný slovenský účastník I. ČsŠK Bratislava obsadil sedmé místo. Z kvalifikace postoupila Viktoria Žižkov a SK Rusj Užhorod.

1936-37

Mistrovský titul vybojovala Slavia s 38 body před Spartou, Prostějovem a ČsŠK Bratislava. Dvanáctičlennou ligu opustili ŠK Rusj Užhorod a Moravská Slavia Brno. Postoupili první dva z kvalifikace: SK Slezská Ostrava a SK Pardubice.

1937-38

První místo vybojovala Sparta před Slavií a ČsŠK skončil na pátém místě. Sestoupil SK Prostějov a SK Viktoria Plzeň, z kvalifikace postoupil SK Libeň a SK Baťa Zlín.

1938-39

Bouřlivý podzim 1938, poznamenaný mobilizací, postihl I fotbalovou ligu. Na podzim vedla Slavia s 19 body před Spartou. I. ČsŠK Bratislava byla na devátém místě. Jarní část se nedohrála, protože 14. Března vznikl Slovenský stát a o den později obsadili hitlerovská vojska Čechy a Moravu. Ligu v Čechách a na Moravě dohrálo po vynuceném odstoupení I. ČsŠK Bratislava 11 klubů. Titul získala Sparta před Slávií, sestoupil SK Libeň a do dalšího ročníku postoupila Viktoria Plzeň a SK Prostějov. Na Slovensku vyhrála pohárovou soutěž Sparta Pov. Bystrica.

1939-40

Titul v Čechách a na Moravě získala Slavia, sestoupil SK Náchod a SK Slezská Ostrav, postoupil SK Libeň a Bohemians. Na Slovensku vyhrála soutěž SK Bratislava.

1940-41

Opět byla první Slavia, sestoupila Viktoria Žižkov a Libeň, postoupil ASO Olomouc a Polaban Nymburk. Primát na Slovensku patřil opět ŠK Bratislava.

1940-41

Titul opět putoval na Slavii, sestoupila Viktoria Plzeň a Polaban Nymburk, postoupil Rakovník a Nusle. Slovenskou ligu vyhrála opět ŠK Bratislava.

1942-43

Slavia znovu mistrem, sestoupil Prostějov a Rakovník, postoupila Viktoria Plzeň, Polaban Nymburk, Viktoria Žižkov a Slezská Ostrava. Soutěž byla rozšířena na čtrnáct účastníků. Titul na Slovensku patřil OAP Bratislava.

1943-44

Prvenství získala po letech Sparta, sestoupil SK Olomouc ASO, Sk Plzeň a SK Nusle, postoupila Čechie Karlín, Rakovník a Prostějov, titul na Slovensku získal ŠK Bratislava, ale další ročník ligy se již neuskutečnil, protože vypuklo Slovenské národní povstání.

1944-45

Ani v Čechách už další ročník ligové soutěže rozehrán nebyl.

1945-46

V osvobozené vlasti se hrála liga ve dvou skupinách po 10 mužstvech. Skupinu A vyhrála Sparta, skupinu B Sk Slavia Praha. Vítězové se utkali o titul mistra: Sparta – Slavia 2:4 a 5:0. Další ročník se hrál v jedné skupině. Vytvořilo ji prvních šest mužstev z oddělení A a B a nejlepší z kvalifikace SK ASO Olomouc a SK Libeň.

1946-47

Titul získala Slavia před Spartou, sestoupili tři poslední SK ASO Olomouc, SK Viktoria Žižkov SK Libeň a pro úplatky vyloučili z ligy také SK Baťa Zlín, SK Židenice a SK Kladno. Postoupili tři vítězové divize: TSS Trnava, Čechie Karlín a SK České Budějovice.

1947-48

Prvenství získala Sparta před Slávií, sestoupili Sk České Budějovice a Čechie Karlín a pro následující ročník byla soutěž přeorganizována. Hrálo se jednokolově, jen na podzim. Nikdo nesestoupil a nikdo nezískal titul. Byl to nástup systému jaro-podzim.

Nebyl to však jen nástup systému jaro-podzim, ale především nástup bolševické stany, která pak vice, než čtyřicet let udávala tón nejen fotbalové lize. A o tom příště.

Časopis Štart, č. 33, 1967

Fotografie z historie fotbalové ligy naleznete na: FANZONE