Proč Coubertin nepřijel do St. Louis

Deset let před vznikem slavného songu trumpetisty a hudebního skladatele Williama Christophera Handyho bylo jejich dějištěm americké město St. Louis.

Byly poznamenány mnoha složitostmi a problémy. I ony se přes negativní zkušenost z Paříže 1900 staly součástí mezinárodní výstavy, neboť St. Louis, největší město ve státě Missouri, které založili francouzští kolonisté, si tehdy připomínalo 140 let od svého vzniku. I proto se konaly tak dlouho, téměř pět měsíců – od 1. července do 23. listopadu..

Byly tedy hodně rozvleklé. Organizátoři je připravili tak, aby se soutěže nepřekrývaly. Což se jim podařilo. K vlastním olympijským závodům navíc přiřadily ještě jiné akce – třeba nejrůznější školní přebory, střetnutí profesionálů atd. K tomu se ještě konaly tak zvané antropologické dny určené pro Indiány, Patagonce, africké trpaslíky. Šlo v nich „o testování nižších ras“. Je smutnou skutečností, že tyto přinejmenším nedůstojné přídavné akce, zcela cizí olympijské myšlence, byly pro americké diváky přitažlivější než samotné soutěže III. novodobých OH.

Předseda Mezinárodního olympijského výboru, francouzský baron Pierre de Coubertin, který měl na znovuvzkříšení olympijských her a jejich idejí největší zásluhu, sledoval přípravy jejich zaoceánské premiéry s obavami, s nimiž se ani příliš netajil. Svůj postoj pak vyjádřil jednoznačně tím, že se her osobně nezúčastnil.

OH v St. Louis však měly i své klady. Poprvé se na nich uskutečnily soutěže v boxu a v zápasu ve volném stylu, které do „rodiny“ vyvolených olympijských sportů tehdy ještě nepatřily. Oficiálně byly do ní zařazeny až dodatečně.

Pro blog Sportantique, Petr Feldstein, 2020