Bohemians 1. díl

V roce 1927 propůjčil fotbalový svaz výpravě hráčů AFK Vršovice před jejich velkou cestou do Austrálie jméno Bohemians. Vršovičtí tehdy jeli reprezentovat Československo. Byla to velká čest

Bohemians mají ze všech našich tělovýchovných jednot nejhezčí jméno. A skutečně reprezentativní. Ať se na nás slávisté nebo sparťané nezlobí. A řeknete-li někde ve světě Bohemians – každý ví, že to jméno patří do Československa.

Pojďme však do dávnověku vršovické kopané.

Dvacáté století se vrhlo do Prahy s vervou revolučního mladíka, kterému není pod rakousko-uherským orlem nic dobré. Mocnářství se drolí pod nárazy stále vice se projevujícího českého vlivu, c. k. místodržitelství musí neustále ustupovat kulturních, uměleckých, ale i tělovýchovných skupin českého lidu.

Dvacáté století přináší lidem stále novou zábavu, dvacáté století je i nástupcem sportu, zejména kopané. Po letech zákazů a šikanování si i fotbal razí cestu Čechami, z Prahy na venkov, do měst a vesnic. V Praze se dokonce hrají i mezinárodní zápasy, domácí soutěže nestačí. Slavia měří své síly se studenty z Oxfordu, v Praze hrají fotbalisté z Berlína, Vídně, přijíždějí i Maďaři. V roce 1901 je založen Český Fotbalový svaz a jeho prvními členy jsou převážně pražské kluby: Sk Slavia, ČAFC Vinohrady, AC Praha, AC Sparta, Olympia Košíře a první mimopražský zástupce – fotbalisté Plzně.

Klubů neustále přibývá, přibývá i soutěží, rozšiřuje se mezinárodní styk, a když se v roce 1906 stává Český fotbalový svaz členem mezinárodní federace FIFA, nezná radost Čechů mezí. Rakušané hlasují proti našemu přijetí, jsou však osamoceni. Členství ve FIFA je jedním z morálních vítězství českého lidu v boji proti absolutistickému mocnářství.

V této pulzující době přicházejí se svou troškou do mlýna i mladí lidé z Vršovic, z male vesnice poblíž Prahy. Ve Vršovicích vzniká roku 1903 sportovní kroužek Kotva, který holduje zejména cyklistice a kopané. Protože však Český svaz fotbalový, který právě žádá o přijetí do FIFA, má enormní zájem na tom, aby bylo v Čechách co nejvíce fotbalových klubů, zaniká v roce 1905 sportovní kroužek Kotva a na scénu vstupuje sportovní klub AFK Vršovice – Atletický a fotbalový klub Vršovice. Má své vlastní stanovy, které plně odpovídají liteře zákona, a proto je klub schválen a zaknihován na C.K. místodržitelství v Praze.

Malý venkovský klub se avšak zrodil do samých potíží. Ta největší – neměl hřiště. A tak vršovičtí fotbalisté putovali neděli co neděli se svými diváky od jednoho hřiště k druhému. Právem jim říkali přespolní, budili posměšky soupeřů i diváků. Ale vršovickým nadšencům to nevadilo. Získávali odvahu, učili se od předních pražských fotbalových mužstev a poznenáhlu o sobě dávali vědět. Po několika vítězstvích nad předními mužstvy hlavního města si dokonce troufli požádat vršovickou obec o darování pozemku na hřiště. K tomu bylo třeba skutečné odvahy!

V té době totiž nebyla kopaná ve vyšších kruzích ani zdaleka uznávaným sportem, pohlíželo se na ní jako na bezvýznamné a méněcenné skotačení: fotbalisté ustrojeni do pestrých dresů byli pokládáni za blázny a vyháněni z tréninkových plácků. Říkalo se: Obyčejní lidé mají po celý týden pracovat a v neděli mají světit den sváteční. A ne jako blázni běhat za tím koženým nesmyslem!

Není se co divit, že vršovičtí radní žádost zamítli. Dokonce s poukazem, aby si ti “kopálisti našli jinou užitečnější zábavu, ne kopat do mičudy, ať se raději dají do kopání a zarovnání kopce Bohdalce…”

Vršovičtí fotbalisté byli na posměšky zvyklí, a tak ani rada pánů radních je nemohla odradit. Cestovali každou neděli do Prahy a slávu vršovické kopané šířili i na českém venkově. 3koda, že se dnes nedá spočítat, na kolika místech se klub AFK Vršovice zasloužil o založení nových mužstev.

Fotbalisté AFK Vršovice stále hledali cesty k získání hřiště. U soukromých majitelů pozemků, u svých členů. Konečně se setkali s úspěchem. Firma Waldes a Občanská záložna ve Vršovicích jim umožnily budovat sportovní úsek.

Pokračování příště

Bohemians ČKD Praha, 1967