Před jubilejním patnáctým ročníkem Středoevropského poháru

Tohoto roku se sice nezúčastní italská mužstva, ale i tak bude konkurence velmi silná. Nejsilnější celky Rakouska, Jugoslávie, Maďarska a Československa jsou dostatečnou zárukou vysoké úrovně jubilejního, patnáctého ročníku.

Myšlenka Hugo Meisla

Přestože tohoto roku nastupují družstva do patnáctého ročníku Středoevropského poháru, založení této soutěže se datuje před třiceti lety. Zakladatelem Středoevropského poháru byl Rakušan Hugo Meisl, jeden z největších fotbalových odborníků z let první republiky. Základní kámen byl položen v Praze, 28. Října 1926 v hotelu Paříž při příležitosti mezinárodního fotbalového utkání Československo-Itálie. Tu, za účasti rakouského, maďarského, italského a československého fotbalu předložil Hugo Meisl svůj plán. Hrálo by se za účasti dvou nejlepších mužstev ze čtyř zemí – tedy dohromady 8 mužstev. Jeden zápas by se hrál doma, druhy na hřišti soupeře a rozhodoval by součet gólů.

• Hugo Meisl
• 
•  

Rušné a dramatické předválečné ročníky

Třináct předválečných ročníků Středoevropského poháru je vyplněno přebohatou historií vzrušující ch a nadmíru dramatických bojů. Stěžujeme si při každé příležitosti, že se u nás hraje velmi tvrdě, zákeřně. Dnešní fotbal je už naštěstí jen malým zlomkem toho, co se dělo na hřištích Vídně, Budapešti, Turína, Říma nebo Prahy. Překypující nacionalismus, zanícený klubismus a na mnohých stadionech pravidelný zvyk zakončovat fotbalové zápasy starořímským způsobem. Zfanatizovaní diváci vtrhli na hřiště a fotbalistům měnili na martýrov koženej lopty.

Boje Československých mužstev

Nejsilnějším čs. Mužstvem předválečných let byla pražská Sparta, která ho vyhrála dvakrát – v r. 1927 a v r. 1935. Kromě toho byla dvakrát ve finále: v r. 1930, kdy podlehla vídeňskému Rapidu a v r. 1936, když prohrála s Austrií Vídeň. Nejpravidelnějším československým účastníkem byla Slavia, která vybojovala účast ve všech třinácti ročnících před druhou světovou válkou. Cennou trofej však vyhrála jen jednou – v r. 1938 nad Ferencvárosem Budapešť 2:0, když první zápas v Praze skončil nerozhodně 2:2. Ve finále hrála předtím jen jednou – v r. 1929. Tenkrát podlehla budapešťskému Ujpesti. Velmi blízko byla Slavia vytouženému titulu v r. 1932, ale v semifinále vyloučili Slavia Juventus za nepřístojnosti na hřištích v Praze a Turíně, takže vítězem v tomto ročníku se stala – ojediněle v historii Středoevropského poháru – Bologna. Z dalších československých fotbalových mužstev se do Středoevropského poháru probojovali Židenice třikrát, Kladno a Prostějova dvakrát, Viktoria Plzeň, Viktoria Žižkov, UDA a Slovan Bratislava jednou.

Ožije stará sláva?

Mnozí příznivci fotbalu tvrdí, že po patnáctileté přestávce ztratil Středoevropský pohár svoji předválečnou přitažlivost. Kde hledat krizi této soutěže?

Je potřeba si uvědomit, že Středoevropský pohár vznikl v letech 1926-1927 v důsledku hospodářské krize. Přátelské zápasy „netáhly“ a tak bylo třeba vykonstruovat zajímavou mezinárodní soutěž, která by uměla strhnou zájem diváků a zejména naplnit prázdné pokladnice. Dnes je situace podstatně jiná. Velký technický rozmach umožňuje evropským mužstvům zájezdy do vzdálených zemí a mužstvům exotických kontinentů zase cesty do Evropy. Tato moderní cestovatelská horečka zastínila tak malousoutěž, jakou je dnešní Středoevropský pohár. V loňském roce vyrostl ještě další konkurent – Evropský pohár mistrů.

Oproti těmto faktům však Středoevropský pohár neztrácí svůj prvorepublikový smysl – pomáhat zvyšovat úroveň středoevropského fotbalu, vytvářet širší sportovní kontakty mezi fotbalově vyspělými zeměmi v rámci zdravé soutěživosti. Zda toto poslání přežije i budoucí roky, na to je dnes ještě těžké odpovědět.

Přehled vítězů:

1927: AC Sparta

1928: Ferencváros

1929: Ujpest

1930: Rapid Vídeň

1931: Vienna

1932: Bologna

1933: Austria Vídeň

1934: Bologna

1935: AC Sparta

1936: Austria Vídeň

1937: Ferencváros

1938: Slavia Praha

1939: Ujpest

1955: Varos Labogo

Časopis Štart, roč.: I., číslo: 25, 1956